Archeologická soutěž
Autoři: Adam Wiltsch, Ondřej Škrabal, Petr Rataj
Archeologická soutěž je nový vzdělávací projekt vzniklý z iniciativy Mendelova gymnázia v Opavě ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR, Brno. Jeho cílem je představit žákům 2. stupně základních škol a studentům středních škol archeologii jako živý a tvořivý obor propojující práci s prameny, terénní výzkum i vyprávění příběhů minulosti. Klíčovou roli hraje manuální zapojení studentů, kteří pracují s reálnými či modelovými archeologickými nálezy a učí se jejich určování, dokumentaci a interpretaci. Archeologie se tak pro ně stává konkrétní zkušeností propojující teorii s praxí. První ročník soutěže proběhl v prosinci 2025 na Mendelově gymnáziu v Opavě za účasti škol z Moravskoslezského a Jihomoravského kraje. Soutěž byla koncipována jako kombinace teoretické a praktické části, workshopu vedeného odborníky z Archeologického ústavu AV ČR Brno a dobrovolného kreativního úkolu inspirovaného písní Tomáše Kočka – Velesu. Významným prvkem je systematické zapojení odborníků, které studentům přibližuje metodologické a etické principy archeologické práce a podporuje odpovědný vztah k archeologickému dědictví. Projekt zaznamenal pozitivní mediální i školní ohlas a má potenciál dalšího rozvoje.
Projekt je určen žákům 2. stupně základních škol a studentům středních škol. Soutěží dvoučlenné týmy, přičemž z jedné školy se mohou přihlásit maximálně dva týmy. Prvního ročníku se zúčastnilo celkem 105 soutěžících studentů ve dvou soutěžních dnech.
Chcete se dozvědět více?
Archeologie Moravy
Autoři: Eliáš Urban, David Martínek
YouTube kanál s názvem „Archeologie Moravy“ vznikl ve druhé polovině roku 2025 s cílem popularizovat jednotlivé archeologické lokality mezi širokou veřejností. Popularizace probíhá formou krátkých dokumentárních videí, která se snaží srozumitelně a věcně přiblížit konkrétní lokalitu z hlediska zasazení v časoprostoru, její rozsah či podobu a výsledky provedených výzkumů. Autoři se vždy opírají o relevantní odbornou literaturu, kterou zájemci o dané téma najdou v popisku každého videa. Za zcela zásadní inovaci, kterou předkládaný kanál přináší, lze považovat způsob uchopení tematiky. Dosud se jednotlivým lokalitám věnovaly téměř výhradně živé přednášky omezené konkrétním termínem, prostorem a místem konání. To se díky formátu kanálu, dostupného online a zcela zdarma, podařilo překonat, což se pozitivně propsalo i do dosahu celého projektu. Ačkoli je YouTube kanál prozatím tvořen pouze pěti hlavními videi o jednotlivých archeologických lokalitách, dokázal již získat přes 17 000 zhlédnutí a desítky pozitivních komentářů.
Kanál je určen široké laické veřejnosti se zájmem o archeologii či zajímavá místa v okolí jejich bydliště. Videa mají celkem již více než 17 000 zhlédnutí.
Chcete se dozvědět více?
Culina historica
Autorka: Monika Černá
Projekt, zahájený v květnu 2024, je založen výhradně na dobrovolné činnosti. V současné době se výzkum zaměřuje především na vývoj technologických postupů přípravy pokrmů v průběhu středověku. V rámci výstupů pro veřejnost se jedná především o ukázky replik kuchyňských nástrojů, jež vznikly na základě zkoumání hmotných pramenů a předvádění kuchařských postupů spojených s ochutnávkami pokrmů uvařených dle receptů z dochovaných písemných pramenů. Prezentace probíhaly například v rámci Mezinárodního dne archeologie pro Muzeum hlavního města Prahy, akce Vyšehrad Karla IV., v archeoskanzenu Curia Vítkov i Trocnov, v černé kuchyni v Jindřichově Hradci nebo na festivalu Dobovej kuchyne na hradě Beckov na Slovensku. V rámci dané činnosti proběhly již čtyři workshopy zaměřené na retrogastronomii českého středověku, z toho dva v archeoskanezenu Curia Vítkov, kde měli účastníci možnost připravit pokrmy autentickými metodami v ideální rekonstrukci černé kuchyně. Prezentace probíhají i v rámci vzdělávacích institucí.
Jedním z výstupů projektu je publikace Gastronomie českého středověku, která vyšla již ve dvou vydáních (poprvé 6. 6. 2024). Ke dni 26. 11. 2026 se prodalo 1980 výtisků. Dalším jsou články zaměřené na tuto tématiku v populárně naučných periodikách a blozích. Culina Historica prezentuje svou činnost na vlastním webu a sociálních sítích, na nichž návštěvníci mohou nalézt jednak aktuality a články, jednak popularizační videa s ukázkami postupů příprav jednotlivých pokrmů. Některá videa dosáhla vysoké sledovanosti, až 160 000 zhlédnutí. V rámci pořadu Včera dnes a zítra vyšel na toto téma zaměřený podcast. Od spuštění projektu proběhlo také několik relací ve veřejnoprávní televizi a rádiu, jež divákům a posluchačům přiblížily, co bylo pro stravování ve středověku typické.
Projekt se zaměřuje na širší veřejnost a je vhodný ke vzdělávání jak pro základní, tak střední školy. Prostřednictvím oživené historie ukazuje, jak žili naši předci. Videa je možné začlenit přímo do výuky, což již bylo zkušebně testováno v praxi. V současné době je také rozpracován modul vzdělávacího programu zaměřený přímo pro druhý stupeň základní školy.
Chcete se dozvědět více?
https://www.facebook.com/profile.php?id=61559822735603&locale=cs_CZ
Čelákovické prakomiksy
Čelákovické prakomiksy
Autorský kolektiv: Pavel Snítilý, Katalin Almássy, Michaela Homolová
Cílem projektu je atraktivní a pochopitelnou formou seznámit zejména žáky základních škol s významnými archeologickými nálezy pocházejícími z Čelákovic a blízkého okolí a zároveň jim přiblížit i náplň práce archeologů a dalších profesí s tímto oborem spojených. Publikace „Čelákovické prakomiksy“ je lehkým vybočením z řady odborných titulů vydávaných Muzeem města Čelákovice, a také jakýmsi vyrovnáním dluhu vůči dětským čtenářům. V jednotlivých kapitolách se tak můžete netradiční a zábavnou formou seznámit s důležitými archeologickými nálezy pocházejícími z Čelákovic a jejich nejbližšího okolí. Na své si však přijdou i milovníci faktů, kteří v odborné části této brožury najdou vědou podložené informace, týkající se právě výše zmíněných archeologických výzkumů. Součástí publikace je pexeso zobrazující vybrané artefakty, které zaujme nejen děti, ale třeba i jejich rodiče. Přáním autorů je vzbudit u čtenářů zájem o historii a odstranit zažitou představu, že se jedná o nezáživnou vědeckou disciplínu prezentovanou pouze suchými daty a zaprášenými exponáty v muzeích. Pro školy i širší veřejnost probíhají také přednášky spojené s tématy publikovanými v předmětné knize.
Chcete se dozvědět více?
Druhý život venuše
Autorský kolektiv: Martina Galetová, Zuzana Havlická, Pavlína Doležalová, Filip Mond
Cílem projektu bylo představit Věstonickou venuši jako živý kulturní fenomén a ukázat její proměny a inspirativní potenciál ve vědě, umění i současné společnosti sto let po jejím objevu. Výstava Druhý život venuše vznikla u příležitosti 100. výročí objevu Věstonické venuše v rámci výstavního projektu Tajemná místa Jihomoravského kraje. Výstava nabídla komplexní pohled na její význam v minulosti i současnosti. Projekt propojuje archeologický artefakt s moderními formami interpretace, výtvarného umění, designu a komiksu. Výstava byla realizována ve dvou objektech Regionálního muzea v Mikulově, v Archeoparku Pavlov a na Zámku Mikulov, kde citlivě reagovala na charakter obou prostorů. Klíčovým prvkem se stal velkoformátový komiks Vojtěcha Šedy, který se stal nejen součástí výstavy, ale i celkové vizuální identity. Projekt představuje díla českých i zahraničních umělců a ukazuje, že Věstonická venuše je stále aktuálním a inspirativním symbolem přesahujícím hranice archeologie.
Výstava, určená všem věkovým kategoriím, byla prezentována v českém a anglickém jazyce. V průběhu 7 měsíců výstavu v obou objektech navštívilo více než 62 000 návštěvníků.
Chcete se dozvědět více?
Egyptologické workshopy pro základní školy ve vzdělávacím centru Didaktikon
Autorský kolektiv: Alexandra Pastoreková, Irena Kalfas Benešová, Anna Chejnová, Zuzana Nevyjelová, Tamara Kurešová
Workshopy hravou a interaktivní formou přibližují žákům základních škol svět starověkého Egypta prostřednictvím zážitkové archeologie, práce s prameny a rituální symboliky.
Série workshopů o starověkém Egyptě nabízí dětem jedinečnou možnost vstoupit do světa archeologů. Účastníci se vydávají na dobrodružnou plavbu po Nilu, zkoumají každodenní život Egypťanů, rozpoznávají archeologické nálezy, luští hieroglyfy a odhalují tajemství mumií, chrámových rituálů i nástěnných maleb. Výuka propojuje historické poznatky s praktickými aktivitami – děti si vyzkouší mumifikaci ryby, práci s ikonografií i překlad papyru. Součástí programu je i autorský rituál „výroby živé vody“, inspirovaný mýtem o Usirovi, během něhož se společným „zaříkáváním“ mění barva tekutiny jako symbol znovuzrození. Projekt rozvíjí kritické myšlení, spolupráci i schopnost interpretace historických pramenů. Workshopy ve vzdělávacím centru Univerzity Karlovy Didaktikon vedou lektorky z Českého egyptologického ústavu FF UK a propojují tak excelentní výzkum se zážitkovým přístupem k výuce.
Cílovou skupinou jsou děti od 3. do 9. třídy základních škol a workshopy jsou dostupné v českém i anglickém jazyce. Workshopy jsou stabilní součástí nabídky vzdělávacího centra Didaktikon Univerzity Karlovy již od roku 2023. V roce 2025 navštívilo programy s egyptologickou tématikou více než 200 dětí.
Chcete se dozvědět více?
Nálezy z doby dávné i nedávné
Autor: Dominik Hanáček
Cílem projektu bylo prostřednictvím výstavy přiblížit veřejnosti archeologické nálezy z okolí Bojkovic, poukázat na jejich historickou hodnotu a zdůraznit význam odborné dokumentace nálezů získaných pomocí detektoru kovů.
Výstava Nálezy z doby dávné i nedávné představila soubor nálezů pocházejících z okolí Bojkovic, jejichž časové rozpětí sahá od období eneolitu až po současnost. Expozice návštěvníkům nabídla ucelený pohled na vývoj materiální kultury regionu a zdůraznila význam zodpovědného přístupu k detektorovým nálezům a jejich odborného zpracování. Projekt byl koncipován nejen jako výstavní celek, ale také jako vzdělávací a popularizační aktivita. Byla sestavena z jednotlivých sekcí podle funkce a typu vystavených artefaktů jako jsou například nástroje, výstroj koně a vozu, součásti oděvu, mince a platidla a další kategorie nálezů. Atmosféru dotvářely rozmístěné fotografie krajiny z okolí Bojkovska. Výstava tak oslovila různé věkové skupiny a přispěla k prohloubení vztahu místních obyvatel k historii a kulturnímu dědictví regionu.
Projekt byl určen široké veřejnosti se zájmem o regionální historii, přičemž zvláštní důraz byl kladen na vzdělávání žáků základní školy v Bojkovicích a zapojení místního seniorského klubu.
Popularizační pořad Noc na Karlštejně pohledem badatele středověku
Autor: Filip Kasl
Cílem projektu bylo představit široké veřejnosti každodenní realitu života ve vrcholném středověku prostřednictvím známého kulturního fenoménu – muzikálu Noc na Karlštejně. Program popularizační formou přiblížil výsledky historického a archeologického bádání zaměřeného na hradní prostředí, hmotnou kulturu a odívání poloviny 14. století, tedy období vlády Karla IV. Odborné poznatky byly propojeny s kulturním zážitkem tak, aby pořad vzdělával i bavil současně.
Pracovníci Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Plzni, připravili dvouhodinový populárně-naučný pořad „Noc na Karlštejně pohledem badatele středověku“, který reinterpretoval známé divadelní a filmové dílo optikou současného historického a archeologického výzkumu. Součástí populárně naučné přednášky, doplněné živou středověkou hudbou a přehlídkou dobových oděvů, byla rovněž ukázka středověkých artefaktů.
Program kombinoval odborný výklad s autentickými ukázkami hmotné kultury vrcholného středověku. Součástí byla prezentace ručně zhotovených rekonstrukcí oděvů vytvořených přesně podle postupů používaných ve vrcholném středověku. Módní přehlídku doprovázel odborný komentář historičky odívání Mgr. Veroniky Pilné, Ph.D., která návštěvníkům přiblížila technologii výroby, sociální význam i symboliku šatu. Hudební složku zajistil soubor Elthin, která se specializuje na interpretací středověké hudby na dobové nástroje. Vedle autentického repertoáru zazněly i vybrané skladby z muzikálu v historizující formě, čímž vznikl most mezi moderní kulturní pamětí a poznáním skutečné středověké reality.
Nedílnou součástí programu byla rovněž prezentace originálních či rekonstruovaných artefaktů, umožňující návštěvníkům bezprostřední kontakt s materiální kulturou 14. století. Projekt tak překročil rámec klasické přednášky a proměnil se v komplexní zážitkovou formu popularizace archeologie a památkové péče.
Pořad měl premiéru na hradě Karlštejn a následně byl realizován v řadě měst České republiky (Aš, České Budějovice, Dýšina, Karlštejn – opakovaně, Klatovy, Plzeň a Sokolov). Průměrná návštěvnost jednotlivých uvedení dosahovala přibližně 100 návštěvníků.
Chcete se dozvědět více?
Posvátná krajina doby bronzové
Autorka: Zuzana Jarůšková
Cílem je prezentovat archeologické nálezy – v tomto případě bronzové depoty – jako odraz duchovního života pravěkých lidí, a to prostřednictvím smyslového zážitku, nikoli formou muzejních vitrín.
Archeologická výstava Posvátná krajina (doby bronzové) v Muzeu regionu Boskovicka prezentuje unikátní soubory – hromadné nálezy bronzových předmětů z období kultury lužických popelnicových polí. Všechny vystavené předměty byly získány spolupracujícími hledači muzea. Depoty z oblasti Malé Hané byly cíleně ukládány v prostředí přírodních svatyní – na vrcholcích kopců, na slunečných svazích, v blízkosti skal a vodních zdrojů. Krajina hrála zásadní roli nejen v každodenním, ale především v rituálním světě pravěkých lidí. Výstava má za cíl zprostředkovat atmosféru posvátných míst a rituálů, proto je koncipována jako silně pohlcující zážitek, jehož cílem je přenést návštěvníka do autentického prostředí evokujícího dobovou realitu. Přírodní prvky, živá mechária, efektní využití mlhy a ohně, pohyb v podobě animací, zvukové efekty, dobová hudba a promyšlená práce se světlem umocňují dojem živého prostředí, jež působí na všechny smysly a umožňuje návštěvníkovi stát se přímou součástí vyprávěného příběhu.
Součástí výstavy jsou haptické prvky a vznikl k ní stejnojmenný katalog. Na výstavě je pomocí QR kódu k dispozici anglická verze textů, doprovodný katalog pak obsahuje anglické resumé a popisky. Výstava byla otevřena 23. 10. 2025 a potrvá až do 31. 12. 2026.
Chcete se dozvědět více?
https://www.youtube.com/watch?v=QXDpSXKMcT8 (1 min.)
https://www.youtube.com/watch?v=oyee0W30WSU (13 min.)
https://www.muzeum-boskovicka.cz/posvatna-krajina-doby-bronzove
Posvátná krajina doby bronzové – katalog
Autorka: Zuzana Jarůšková
Katalog k výstavě Posvátná krajina doby bronzové v Muzeu regionu Boskovicka prezentuje vystavené unikátní soubory – hromadné nálezy bronzových předmětů z období kultury lužických popelnicových polí. Všechny prezentované předměty byly získány spolupracujícími hledači muzea a jsou tak výsledkem dlouhodobé občanské spolupráce.
Záměrem výstavy i katalogu není jenom vystavení unikátních předmětů ale především zprostředkování tajemné atmosféry posvátných míst a rituálů. Katalog má za cíl poskytnout estetický zážitek z detailů unikátních předmětů, přenést čtenáře prostřednictvím fotografií krajiny do míst s dávnou historií, ale i poskytnout přehled základních informací o době bronzové. Čtenář se tak může seznámit s náplní každodenního života v době bronzové – Světem živých, s pohřebními obyčeji (Svět mrtvých) i s tématem duchovních představ (Svět bohů). Katalog doplňují originální kresby - rekonstrukce osobní výbavy na základě složení vybraných depotů. Katalog je graficky zpracován do teplých odstínů barvy Slunce, jehož symbolika se výrazně odráží na vystavených artefaktech. Výzdobné motivy z bronzových předmětů se prolínají v dizajnu celého katalogu i výstavy.
Chcete se dozvědět více?
https://www.muzeum-boskovicka.cz/posvatna-krajina-doby-bronzove-0
Vědecká redakce ČT24
Autor: Tomáš Karlík
Práce Tomáše Karlíka v popularizaci archeologie je pravidelná a důsledná. Za rok 2025 vydal v rubrice Věda na webu zpravodajství ČT24 celkem 94 článků na téma archeologie. Pokud by se dal tento rok pokládat za průměrný, pak za osm let, co archeologii na ČT24 popularizuje, dostal k české veřejnosti přes sedm stovek článků – archeologické téma se zde objeví tedy přibližně každý třetí až čtvrtý den. Kombinuje široký rozsah zpracování: od krátkých agenturních článků, přes přepisy a autorské adaptace televizních reportáží, až po dlouhé analytické rozhovory, informace o zásadních domácích i zahraničních studiích.
Kromě pečlivé a nápadité práce s jazykem Tomáš Karlík také své texty s pomocí multimediálního oddělení rád a často vylepšuje o interaktivní grafiky, které pomáhají laické veřejnosti s pochopením obsahu, zejména se zařazením tématu do dobového a geografického kontextu. Měl také zásadní dramaturgickou roli při vzniku televizních reportáží na téma archeologie, které se objevily v hlavních zpravodajských relacích České televize: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/slovane-ovladli-vychod-evropy-mirumilovne-ceska-studie-urcila-jejich-pravlast-364679 nebo https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/archeologove-nasli-u-severoceskeho-dolu-zlaty-poklad-pet-let-ho-skryvali-ted-je-k-videni-356981. Důležitá je také jeho snaha vyvracet populární studie, které se šíří mediálním prostorem a nabízet ucelenější a pravdivější informace: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/germani-uzivali-pred-bojem-drogy-tvrdi-nova-studie-cesky-archeolog-to-vyvraci-356308
Archeologie je také jedním z častých témat na profilu Věda24, jehož je hlavním správcem, jak na Facebooku, tak na Instagramu. Na Facebooku ho sleduje přes 223 tisíc lidí, na Instagramu asi 61 tisíc lidí. Na Facebooku má stránka měsíčně kolem 17,7 milionů zobrazení.
S obsahem pro sociální sítě pracuje cíleně tak, aby na nich co nejlépe zaujal specifickou cílovou skupinu, která se tam vyskytuje, současně se ale snaží nebýt příliš „bulvární“.
Chcete se dozvědět více?
https://ct24.ceskatelevize.cz/tema/archeologie-543
VĚSTONICKÁ VENUŠE - Sto let od nálezu, který změnil dějiny
Autor: Karel Špalek
Když byla 13. července 1925 vykopána dělníkem Seidlem v pravěkém ohništi 11,5 cm vysoká keramická soška, později nazvaná jako Věstonická venuše nikdo netušil, o jak unikátní nález jde. Teprve později, když byl tento objev popsán a publikován Karlem Absolonem, vzbudil senzaci po celém světě nejen u laické, ale především u odborné veřejnosti. Její objev vyvrátil dosavadní domněnku, že keramika nebyla v době paleolitu ještě známa. Díky jejímu stáří, které je datováno do období 29– 25 000 let př. n. l. je považována za nejstarší známou keramickou sošku na světě. Za svoji novodobou existenci je stále nejatraktivnějším exponátem na domácích i světových výstavách, kde budí nevšední zájem veřejnosti. Přestože je Věstonická venuše už sto let předmětem zkoumání, stále má svá tajemství, která se autor pokusil prostřednictvím archivních materiálů, experimentů a nejmodernějších technologií objasnit.
Populárně naučný dokument byl natáčený na autentických místech (Pálava, Dolní Věstonice, Pavlov, Moravské zemské muzeum, Anthropos) za použití originálů exponátů. V dokumentu hovoří archeologové, životopisci, antropoložka a také keramička - všichni nějakým způsobem spjatí s Věstonickou venuší. Atraktivitu umocňují experimenty jako například hledání přesného místa ohniště, kde byla Venuše nalezena či hledání způsobu výroby této sošky včetně experimentálních výpalů.
Co znamenal nález pro tehdejší dobu a pro současnost? Proč poutá stále takový zájem? Máme ještě jiný, stejně významný archeologický nález? Jaký podíl měl na popularizaci nálezu Věstonické venuše sám Karel Absolon? Na všechny tyto a další otázky odpovídá dokumentární film Věstonická venuše – Sto let od nálezu, který změnil dějiny.
Podle informací z České televize měl dokumentární film za jeden měsíc sledovanost více než 100 tisíc zhlédnutí.
Chcete se dozvědět více?
Výstava a publikace o archeologii Valašského Meziříčí
Autoři: Samuel Španihel, Adam Fojtík, Petr Zajíc
Cílem výstavy a souběžně vydané publikace je představit veřejnosti výsledky archeologických výzkumů v centru města Valašské Meziříčí, které zde Muzeum regionu Valašsko provádělo v průběhu posledních deseti let.
Výstava začíná u stolu archeologa, kde si návštěvníci mohou vyzkoušet kreslení kopií nálezů či sestavení lidské kostry. Další sekce jsou věnovány nálezům z pravěku, středověku, renesance a baroka. Mezi nejvýznamnější prezentované artefakty patří relikty konstrukcí dřevohlinitých domů ze 13. století, militaria, dřevěné a keramické artefakty, architektonické články, části soch, segmenty městského vodovodu nebo barokní zlaté prsteny. Výstava je doplněna audiovizuálním programem – návštěvníci mohou pomocí rozšířené reality vstoupit do sondy s nálezem keramické pece, zhlédnout videorekonstrukci vrcholně středověkého domu nebo 3D vizualizaci vybraných nálezů. Celkový dojem z výstavy umocňují velkoformátové kresebné rekonstrukce města v různých historických obdobích.
Průvodní recenzovaná publikace Valašské Meziříčí – středověké a raně novověké město – archeologie výrazně rozšiřuje informace prezentované na výstavě a nabízí čtenáři komplexní archeologicko-urbanistický náhled na počátky a vývoj města. Výstava probíhá od 13. 11. 2025 do 5. 4. 2026.
Chcete se dozvědět více?
https://www.muzeumvalassko.cz/akce-a-vystavy/archeologicka-tajemstvi-valasskeho-mezirici
Výstava Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha
Autorský kolektiv: Lucie Vélová, Petr Mašek, Jan Eigner, Johana Stejskalová, Jan Wagner
Výstava Národního muzea v partnerství s Památníkem národního písemnictví připomíná činorodou osobnost Eduarda Štorcha a přibližuje pravěk a raný středověk propojením jeho známých románů s autentickými archeologickými nálezy z jeho vlastní sbírky.
Ve výstavě se prolínají dvě vizuálně odlišené tematické linky. Životopisná linka tvořená vyššími, tmavšími vertikálními panely představuje Eduarda Štorcha nejen jako spisovatele pro mládež, ale i pokrokového pedagoga, zakladatele lyžařských kurzů, ozdravných pobytů u moře, nadšeného skauta a amatérského archeologa. Hlavním záměrem Příběhové linky situované na barevné podesty je propojení Štorchových dobrodružných příběhů s archeologickými obdobími a nálezy, zejména jeho vlastními (přes 300), které mu byly často inspirací, ale též s příklady fauny hrající v knihách důležitou roli. Návštěvníci si projdou období od mladšího paleolitu, který reprezentují legendární Lovci mamutů až po raný středověk s Hrdinou Nikem. Audiovizuální prvky nabízí digitální trasu putování lovců mamutů, výběr fotografií ze Štorchovy pozůstalosti a prolistování Kroniky Dětské farmy nebo vybrané ukázky z filmové trilogie režiséra J. Schmidta natočené podle Štorchových knih. Zvlášť dětské návštěvníky jistě potěší kulisa paleolitické jeskyně s promítaným ohněm, ukázka průčelí neolitického domu, rekonstrukce dvou hrobů nebo „chlupaté exponáty“. Nechybí knihovnička.
Výstava má českou i anglickou jazykovou mutaci. Celkovou návštěvnost nelze bohužel přesně určit, minimálně výstavu navštívilo cca 100 000 návštěvníků. Vzhledem k ucelenému chronologickému představení pravěkého vývoje u nás je výstava také poutavým doplněním výuky zejména pro základní a střední školy, pro které připravilo lektorské oddělení čtyři vzdělávací a lektorované programy. Do dne 18. 2. 2026 bylo realizováno 118 lektorovaných programů, které navštívilo 2468 žáků (s pedagogickým doprovodem tj. 2628 osob). Největší zájem je o program Pátrání po mamutovi (49 programů), následován Za lovci mamutů (38 programů).
Chcete se dozvědět více?
https://www.nm.cz/historicke-muzeum/praveka-dobrodruzstvi-eduarda-storcha
Výstavní projekt „Příběh dolu Sauersack/Die Geschichte der Grube Sauersack“
Autorský kolektiv: Jan Hasil, Lucie Lobotková, Michal Beránek
Výstava „Příběh dolu Sauersack: Krajina, stroje, lidé“, realizovaná v Muzeu Cheb ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR a kreativní zónou DEPO2015, představila zaniklý cínový důl Rolava jako mimořádně dochovaný relikt industriální a válečné krajiny 20. století. Projekt vycházel z aktuálních archeologických a historických výzkumů a usiloval o komplexní interpretaci lokality v širších souvislostech technologického rozvoje, nucené práce i proměn horského prostředí. Expozice kombinovala sbírkové předměty, archivní dokumenty a multimediální instalace, které návštěvníkům přibližovaly proces těžby a úpravy rudy i každodenní život lidí spojených s provozem dolu. Důraz byl kladen na propojení vědeckého poznání se srozumitelnou a zážitkovou prezentací a na kritické zhodnocení místa, jež je dodnes opředeno řadou legend. Výstava tak ukázala význam archeologie modernity pro poznání nedávné minulosti i pro reflexi zaniklých výrobních krajin jako specifického kulturního dědictví.
Chcete se dozvědět více?
https://muzeumcheb.cz/pribeh-dolu-sauersack-krajina-stroje-lide/
https://muzeumcheb.cz/komentovane-prohlidky-v-ramci-vystavy-pribeh-dolu-sauersack/
https://www.youtube.com/watch?v=RmpjaxYOBvE
Vzdělávací program festivalu Lughnasad 2025
Autorka: Karolína Hanzlová
Cílem projektu bylo obsahové i technické stránce zajistit vzdělávací program Mezinárodního festivalu keltské kultury Lughnasad 2025 v termínu 25.-26.7.2025, celkem v počtu 24 odborných a zájmových přednášek, 7 workshopů pro děti a dospělé a více 200 účinkujících-reenactorů z 22 reenactorských skupin z ČR i ze zahraničí.
Mezinárodní festival keltské kultury v roce 2025 oslavil svůj 19. ročník, který předčil všechny předchozí ročníky co do pestrosti a velikosti vzdělávacího programu. Festival se každoročně koná uprostřed léta jako oslava úrody a sklizně v nezaměnitelném prostředí skanzenu Země Keltů v Nasavrkách. Cílem akce je přinášet návštěvníkům zážitek spojený s kulturou starověkých národů, kvalitním hudebním a vzdělávacím programem. Festival je plně organizován dobrovolníky, a je již mnoho let nositelem záštity hejtmana Pardubického kraje, v roce 2025 rovněž získal záštitu Ministerstva kultury a velvyslance Irska, J.E. Alana Gibbonse.
Vzdělávací program se skládá z a) odborných (historie, archeologie) a zájmových přednášek, b) workshopů a c) komentovaných ukázek řemesel, boje a života našich předků (reenactment). Na realizaci programu participují odborníci a lektoři z významných výzkumných institucí a program, na němž participují reenactoři dbá na historickou přesnost. Další programové prvky, které nelze spolehlivě stoprocentně podložit archeologickými nálezy, jsou prezentovány jako kreativní adaptace odvozené od historických a etnografických reálií. V roce 2025 bylo na akci vydáno 2594 vstupenek.
Chcete se dozvědět více?
