Akademická cena
Mapa Plzeňský kraj za Karla IV.
Mapa Plzeňský kraj za Karla IV.
Autoři: Filip Kasl, Marek Pišl
Mapa Plzeňský kraj za Karla IV. nabízí přehled o historických majetkových poměrech v tomto územním celku za života našeho nejznámějšího panovníka. Není vědeckým dílem, které by striktně odráželo někdejší realitu, ale shrnuje výsledky snahy o co nejširší a nejnovější stav poznání. Mapa zaznamenává a popisuje tehdejší opevněná panská sídla volně stojící v krajině. Představuje hrady královské, v majetku církve, šlechty a neopomíjí ani kláštery. Tato sídla jsou zachycena ve skládací mapě formátu A4, doplněna krátkým textem a často i kresbou tehdejší hypotetické podoby. Grafickou část mapy doplňují vyobrazení rodových erbů a znaků církevních řádů. Autoři se snažili vyvarovat obvyklých encyklopedických údajů a tím přidat na čtivosti a zajímavosti. Jejich záměrem bylo vedle stručného popisu lokality poukázat na funkci, úlohu či význam lokality v polovině 14. století a doplnit, co je u hradu jako takového to nejzajímavější a rozsah jeho dochování. Torza těchto šlechtických sídel jsou dnes místy lákajícími k návštěvě, formát projektu proto záměrně evokuje turistickou mapu.
Projekt je zaměřen nejen na poučenou laickou veřejnost, ale i zájemce o lokální historii a milovníky přírody a turistiky. Výtisky mapy jsou určené k volnému šíření prostřednictvím infocenter Plzeňského kraje.
Chcete se dozvědět více?
https://nasregion.cz/obrazova-mapa-prenese-do-doby-karla-iv-388088/
https://plzensky.denik.cz/zpravy_region/plzen-veletrh-cestovniho-ruchu-itep-2024.html?login=1
Publikace Oděv vrcholného středověku: od hmotných pramenů k rekonstrukci
Publikace Oděv vrcholného středověku: od hmotných pramenů k rekonstrukci
Autorka: Veronika Pilná
Kniha Oděv vrcholného středověku: od hmotných pramenů k rekonstrukci přibližuje způsoby, jakými bylo oblečení v této době zhotovováno a to na základě studia dochovaných kusů. Archeologické a historické textilie patří mezi choulostivé materiály, které se ve srovnání s jinými skupinami předmětů vyskytují poměrně vzácně. Jejich rozborem ve spojení s ikonografií a textovými prameny lze skutečně názorně přiblížit středověký oděv popisovaný častěji z pohledu historie či kunsthistorie. Kniha objasňuje způsoby šití známé z dochovaného materiálu a dále předkládá známá střihová řešení pro jednotlivé součásti oděvu od 13. do 15. století systematicky řazená podle jejich charakteru. Obrazovou přílohu doplňuje řada střihů a technických nákresů. Ač je publikace prvotně koncipována jako odborná, lze předkládané informace snadno přetavit do popularizace historie a archeologie obecně. Text byl zpracován s ohledem na vlastní experimentální zkušenosti autorky, která se této činnosti věnuje přes 25 let, a také na nejčastěji kladené dotazy na četných popularizačních přednáškách a workshopech k tomuto tématu. Proto je kniha doplněna o fotografie experimentálně zhotovených kusů, které dokládají, že spojením autentického střihu a původních technologických postupů lze dosáhnout přesvědčivých výsledků.
Chcete se dozvědět více?
https://www.npu.cz/cs/e-shop/116075-odev-vrcholneho-stredoveku-od-hmotnych-pramenu-k-rekonstrukci
Za tajemstvím tismického zlatníka
Za tajemstvím tismického zlatníka
Autorky: Naděžda Profantová, Ludmila Barčáková
Projekt dokumentu Za tajemstvím tismického zlatníka, finančně podpořený z programu Strategie AV 21, je určen široké veřejnosti (možnost stahování), pro studenty archeologie na univerzitách jako doplněk výuky a k využití v muzejních výstavách či expozicích. Projekt seznamuje se třemi odlišnými výrobními postupy uplatňovanými v 8. a 9. století a to při zhotovení ozdob koňského postroje technikou lisování, odlévání, rytí a zlacení, a také při výrobě zlaté perly zdobené filigránem a pseudofiligránem. Doklady této produkce (tyglík s obsahem zlata, zlatnické nástroje včetně zlatnického čakanu, dvě kladívka a kovadlinka, tepací forma apod.) byly v Čechách zjištěny jen na centrálním hradišti v Tismicích. Příprava filmu pomohla rekonstruovat podobu deformované perly (proběhl experiment), odlišit filigránovou výzdobu od užití tzv. pseudofiligránu ve středu perly a určit délku výroby perly na tři dny s tím, že spojení již připravených polotovarů do hotové ozdoby trvalo 5 hodin. Film je k dispozici česky, na anglické mutaci se pracuje a bude dokončena v r. 2025.
Na Archeologickém ústavu AV ČR Praha proběhla dne 5. prosince 2024 předpremiéra dokumentu doplněná přednáškou. Na realizaci dokumentu se podílelo studio Ponte Records z Mostu.
Chcete se dozvědět více?
Dokument: https://www.youtube.com/watch?v=njS-RrfmD8w
Přednáška: https://www.youtube.com/watch?v=5iutwag_chs
Zpátky na světlo – příběh jednoho archeologického artefaktu
Zpátky na světlo – příběh jednoho archeologického artefaktu
Autoři: Jarmila Bíšková, Markéta Bačová Havlíková, Irina Matuševič, Martin Ingr, Radim Svoboda, Martin Košťál, Vojtěch Nosek, Šárka Msallamová
Krátkometrážní dokument Zpátky na světlo přibližuje fascinující svět moderní archeologie a ukazuje, že mnoho zásadních objevů se neodehrává jen v terénu, ale i v laboratořích. Film prostřednictvím vědeckých metod, jako je traseologie, prvková analýza či 3D dokumentace, odhaluje detaily o původu, funkci a významu bronzových artefaktů, které byly do nedávna více jak tři a půl tisíce let ukryté v zemi.
Srozumitelnou a vizuálně atraktivní formou seznamuje diváky s tím, jak vědci rekonstruují dávnou minulost z nepatrných stop na povrchu předmětů. Věnuje se nejen jejich praktickému využití v pravěku, ale i širším otázkám spojeným s výrobou, obchodem, nebo i symbolickým významem těchto nálezů. K dokumentu vznikla také volně dostupná online kniha, pojednávající o traseologické metodě.
Film je zaměřen na středoškolské studenty, tedy potenciální studenty archeologie, a laickou veřejnost se zájmem o archeologii. Složité archeologické analýzy jsou zpřístupněny širokému publiku díky průvodkyni, která se snaží skrze své vlastní zvídavé otázky artefaktům porozumět. Dynamický střih, grafické prvky a propojení vědeckých poznatků s experimentální archeologií činí dokument poutavým právě pro mladší publikum.
Chcete se dozvědět více?
Dokument: https://www.youtube.com/watch?v=lL57WTcigz4&ab_channel=Filozofick%C3%A1fakultaMasarykovyuniverzity
Krátké video z natáčení: https://www.instagram.com/reel/DExn9McIPvL/?igsh=YXh6amxiZnZjYXVv
Publikace: https://munispace.muni.cz/library/catalog/book/2403
Muzejní cena
20 let archeologických programů pro školy v Muzeu Prahy
20 let archeologických programů pro školy v Muzeu Prahy
Autorky: Linda Daněčková, Veronika Klimešová, Veronika Dospíšilová, Jana Lohnická, Vendula Dědková, Miroslava Šmolíková
Od roku 2005 připravují archeoložky oddělení archeologických sbírek Muzea hlavního města Prahy programy pro školní a zájmové skupiny. Za dvě dekády tyto programy navštívily tisíce dětí dvou generací. Aktivita je nepřetržitě v chodu již 20 let a pedagogové s nimi mohou počítat při plánování své výuky. Témata, která již byla jednou uvedena, jsou poté v nabídce každoročně, a to pouze s dílčími úpravami (aktualizované vědecké poznatky, nové repliky atd.). Skupiny vedou vystudované archeoložky, které, spolu s možností prezentovat kromě replik předmětů také originály z muzejních sbírek, garantují odbornou správnost obsahu. Práce s dětmi v menších skupinkách umožňuje do jisté míry individuální přístup. Program Seznamte se s archeologií, je od začátku uváděn také pro návštěvníky se zrakovým nebo mentálním postižením. K dispozici mají hmatové modely, funkční repliky např. kovových artefaktů i tiskoviny v Braillově písmu. Dle poptávky jsou programy nabízeny také s tlumočením do znakového jazyka. Programy jsou uváděny také o sobotách pro rodiny s dětmi. Zkušenosti a osvědčené aktivity se pak staly základem další nabídky oddělení archeologických sbírek pro širokou veřejnost: letní příměstský tábor, jednodenní tábory, od r. 2014 účast na Mezinárodním dni archeologie a od r. 2021 vedení muzejního kroužku archeologie.
Chcete se dozvědět více?
https://www.facebook.com/watch/?v=378818730692831
2500 let Miroslavi
2500 let Miroslavi
Autorka: Anna Počarovská
Cílem projektu je popularizace regionální historie Miroslavi a jejího historického dědictví prostřednictvím interaktivní výstavy, která propojuje archeologické nálezy s historií miroslavského zámku. Záměrem je osvěta mezi lidmi, aby si více všímali archeologických nálezů na zahradách a stavbách, protože Miroslav je na tyto nálezy bohatá.
Muzeum 2500 let Miroslavi je malé muzeum provozované místními nadšenci, zaměřené na prezentaci archeologických objevů a jejich propojení s vývojem miroslavského zámku. Hlavním prvkem expozice jsou čtyři modely jedné budovy, která byla postupem času přestavěna na zámek. Modely byly vytvořeny na základě stavebně historického průzkumu a ilustrují proměny místa a okolí v různých obdobích, doplněné autentickými archeologickými nálezy z regionu. Mezi nejcennější exponáty patří zub mamuta, pravěká keramika a neolitická sekyrka.
Spolupracujeme s Muzeem Moravský Krumlov, paleontologickým oddělením ústavu Anthropos a místní komunitou, čímž vytváříme unikátní prostor pro objevování a uchování historického dědictví.
Projekt je zaměřen především na zájemce o historii Miroslavi, včetně místních obyvatel, školních skupin a turistů se zájmem o archeologii a regionální dějiny.
Chcete se dozvědět více?
DAGFARI.NET
DAGFARI.NET
Autoři: Lucie Bejčková, David Tůma
DAGFARI.NET je zastřešující platforma pro několik paralelně probíhajících podprojektů, které se navzájem podporují. Různorodé aktivity se rozprostírají od několika facebookových stránek, internetového popularizačního tržiště, dobové bitvy až po edukaci jako jsou přednášky, rozhovory v tisku a televizních pořadech a další. Autorem a realizátorem myšlenky je David Tůma („Dagfari“), jehož cílem je zpřístupnit koníček obecně nazývaný reenactment raného středověku široké veřejnosti, včetně pochopení souvislostí a umožnění komukoli rekonstruovat tuto historickou dobu co nejlépe.
V oboru oživování historie se autor pohybuje 25 let. V průběhu této doby založil historický spolek Midgard, pořádal dobové bitvy, přednášel pro školy a školky, vystupoval v TV pořadech (Show Jana Krause, Toulavá kamera, Prima Česko dokumenty natáčené Českou televizí – Slované, Rastislav,...) a jeho propracovaný kostým si autoři vybrali i do učebnice dějepisu. Lze říci, že experimentální archeologií doslova žije – ve středověkém oblečení totiž tráví přibližně 200 dní v roce a může tedy nemálo říct k jeho užívání. Na FB stránce Midgard – spolek pro oživení historie sklidila velký úspěch například začínající série příspěvků, jak vyrobit adekvátní historický oděv– jaké zvolit barvy, látky a střih, aby zájemce replikoval středověk co nejvěrněji. Bitva Rogar, kde se již 18 let setkávají reenactoři z České republiky i zahraničí, je aktuálně největší raně středověká bitva čítající přes 200 účastníků. Kromě samotné bitvy se zde pořádají hry i vědomostní soutěže či turnaje středověkých her.
David Tůma se živí výrobou a prodejem replik a historických šperků a též ukázkami řemesel. Desítky tisíc shlédnutí blogových příspěvků, které jsou dostupné v češtině, němčině i angličtině, ukazuje zájem o kvalitní informace podané zábavnou metodou. Každoročně působí v archeoskanzenu v Modré u Velehradu, v Archeoskanzenu Curia Vítkov či na slovenské Bojné. Za svůj um v oblasti oživení řemesel získal ocenění Regionální značky a je též hrdým nositelem ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby Středočeského kraje.
Chcete se dozvědět více?
https://www.facebook.com/DAGFARI.net
https://www.instagram.com/dagfari.hrut/
Hradisko u Kroměříže – Pevnost z doby bronzové
Hradisko u Kroměříže – Pevnost z doby bronzové
Autorky: Pavlína Daňhelová, Petra Hnilová, Lenka Pěluchová
Výstava představila archeologickou lokalitu Hradisko, významné středoevropské sídliště doby bronzové. Na výstavě bylo možno zhlédnout na 2 000 originálních archeologických artefaktů. Největším lákadlem bylo společné vystavení tří bronzových pokladů, které dokládají výjimečné postavení lokality. Návštěvníci mohli obdivovat šperky, nástroje, zbraně a další cenné předměty. Z textových panelů se zájemci dozvěděli informace o lokalitě, o jednotlivých etapách jejího osídlení a dějinách archeologických výzkumů od 2. poloviny 19. století až po nejnovější poznatky získané pomocí moderních metod. Textové panely doplnilo promítání dataprojektoru a kiosek s dalšími informacemi. K vysoké atraktivitě výstavy přispěla dioramata, která dokreslila běžný život lidí v době bronzové, část výstavy byla věnována i pohřebnímu ritu. Součástí byla i řada interaktivních prvků. K výstavě byl připraven edukační program pro MŠ, ZŠ a SŠ a doprovodné akce pro veřejnost, které zahrnovaly například komentovanou prohlídku, přednášku, ukázku zpracování bronzu, workshop karetkování či pátrací hru.
Výstava probíhala v Muzeu Kroměřížska od 11. 10. 2024 do 16. 3. 2025.
Chcete se dozvědět více?
https://www.muzeum-km.cz/aktualni-vystavy/212-hradisko-u-kromerize-pevnost-z-doby-bronzove
https://exhibition.indihu.cz/view/Hradisko2022-12-13T094429128Z/start
https://itvs24.cz/kromeriz/v-muzeu-kromerizska-je-vystaven-nejvetsi-bronzovy-poklad-v-republice
Jak jsme lovili (kopali) mamuty
Jak jsme lovili (kopali) mamuty
Autoři: Ondřej Herčík, Soňa Boriová, Martin Novák, Zuzana Havlická, Pavlína Doležalová, Filip Mond
Výstava Jak jsme lovili kopali mamuty byla vytvořena pro expozici Archeoparku Pavlov (pobočky Regionálního muzea v Mikulově) pracovníky Střediska pro paleolit a paleoantropologii Archeologického ústavu Akademie věd ČR, Brno sídlící v Dolních Věstonicích. Za základní cíl si kladla seznámit návštěvníky se stavem výzkumu specifického fenoménu paleolitické kultury lovců mamutů – mamutích skládek kostí, konkrétně na lokalitě Dolní Věstonice I.
O tom, jak se lovili mamuti, bylo napsáno mnoho a dnes již každé malé dítě ví, že jáma na lov mamutů je čirou fantazií Zdeňka Buriana. O tom, jak se mamuti "kopou", však mnoho napsáno nebylo. Proto jsme toto téma přiblížili formou netradiční výstavy, která spojuje archeologii a analogovou fotografii. Výstava představila fotografie od pěti autorů, které prezentují výzkum mamutí skládky na lokalitě Dolní Věstonice I. Samotná skládka byla zkoumána v letech 1948–1950, 1966–1969, 2022 a 2023 a rozsah prozkoumané plochy je jedním z největších na tomto typu lokality. Její malá část je dokonce zachována in situ v Národním muzeu. Výstava odpovídala na otázky jako: „Víte, jak hluboko se taková mamutí skládka nachází? Co všechno archeolog potřebuje k odhalení kostí? A jak vše zdokumentuje?“ Výstava pracovala se dvěmi velkoformátovými projekcemi, které daly prostor k prezentaci dokumentačních snímků z archeologického výzkumu, ale také prostor pro některé z archivních fotografií zachycujících práci archeologů. A především dala prostor pro film, který vznikl během výzkumu lokality Dolní Věstonice I v letech 2022 a 2023. Součástí výstavy byla i ukázka mamutích kostí vyzvednutých během výzkumů v 50. letech na téže lokalitě. Páteří celé výstavy byly ovšem samotné snímky archeologů, současné i archivní, které dokumentují pohledy na výzkum, který bývá obvykle při odborných výstupech skryt. Speciálním prvkem výstavy byla stěna, na kterou přidávali návštěvníci, studenti i kolegové archeologové své osobní fotografie, které vznikly během jejich vlastních výzkumů. To vše pod společným hashtagem #jaksemkopal. Výstava se tak díky této části rozrůstala a měnila během celého svého trvání.
Chcete se dozvědět více?
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455- dobre-rano/324291310020026/cast/1032887/
Klenotnice Velké Moravy
Klenotnice Velké Moravy
Autor: Miroslav Kovářík
Archeoskanzen v Modré byl vystavěn obcí Modrá před 20 lety a od léta 2024 je obohacen o zcela unikátní Klenotnici Velké Moravy. Areál získal významnou pozici nejen v oblasti cestovního ruchu, ale zároveň i jako místo, ve kterém probíhají nenásilnou naučně-populární formou prezentace naší historie. Odborným garantem areálu i výstavních aktivit je Moravské zemské muzeum.
Klenotnice Velké Moravy představuje rozsáhlou podzemní stavbu citlivě zakomponovanou do plochy archeologického skanzenu tak, že běžný návštěvník nemá o její existenci povědomí. Vstupuje se do ní z interiéru repliky kamenného knížecího paláce. Klenotnice má podobu kruhového prostoru - rotundy - o průměru 20 m, po jehož vnitřním obvodu se táhne rampa se třemi nikami doplněné parabolickou videoprojekcí, ve kterých jsou také umístěny 3D sochy symbolizující významné milníky z historie Velké Moravy. Po ní návštěvníci sestupují do hlavního výstavního prostoru. Prohlídka je zpestřena mluveným slovem a doplněna chorály v podání Hradišťanu. Hlavní prostor v dolní části je vybaven 12 válcovitými vitrínami schopnými pojmout a ochránit i ty nejvzácnější vystavené artefakty, které při prohlídce ozáří denní světlo procházející do podzemí skrze zvoničku s kopií velkomoravského zvonu.
Cílem bylo vystavět vznosný prostor pocitově evokující chrámové prostory. Objekt je velkým podzemním trezorem se špičkovým zabezpečením, které splňuje náročné podmínky pro vystavování nejvzácnějších artefaktů. V podzemí se nachází také technické zázemí i trezorová místnost k uložení sbírkových předmětů.
Chcete se dozvědět více?
Kniha Od kroužkové košile k plátovým zbrojím. Vývoj zbroje v letech 1200-1420
Kniha Od kroužkové košile k plátovým zbrojím. Vývoj zbroje v letech 1200-1420
Autor: Pavel Macků
Kniha je určena všem zájemcům o vývoj zbroje od 13. do počátku 15. století, přičemž záměrem autora bylo napsat ji tak, aby se v ní vyznal jak poučený čtenář, tak i laik, který by rád pronikl do problematiky zbrojí, či si prohloubil znalosti z tohoto odvětví vojenské historie. Průvodní heslo knihy je „odborná kniha pro širokou veřejnost“.
V pojednávané době mezi lety 1200-1420 dochází k rychlému technologickému rozvoji, který lze charakterizovat jako přechod od kroužkových, přes kombinované až po rané plátové zbroje. Tento vývoj je prezentován na základě srovnání všech typů pramenů, především pak archeologických, písemných či muzejních sbírkových předmětů. Publikace obsahuje přehledové tabulky chronologického vývoje jednotlivých částí zbrojí, obrázky a fotografie originálních exemplářů i kvalitních moderních replik pro lepší představu čtenáře o jejich vrstvení a funkcionalitě. Nejde o kompletní výčet a popis známých militarií a pramenů, ale přehled hlavního vývoje zbroje především ve střední Evropě a přilehlých oblastech v prostředí společensko‑vojenských elit, tedy rytířstva, tvořícího základ vojsk v uvedeném období. K popisům jednotlivých militarií jsou vybírány exempláře snadno dostupné a dohledatelné v online databázích sbírkotvorných organizací celého světa a je k nim pro snazší vyhledávání připsáno také inventární číslo (je‑li známo). U vybraných militarií jsou uváděny i rozměry, hmotnost a další podrobnosti, aby měl čtenář pokud možno co nejucelenější obraz o pojednávané tématice. Kniha je koncipována i jako rozcestník literatury s archeologickým standardem citovaní a poznámkovým aparátem pod čarou. Rovněž veškerá vyobrazení jsou podrobně citována, aby mohla být případnými zájemci využita k dalšímu studiu. Čtenář, který by se o některých z popisovaných témat chtěl dozvědět vice, tak má možnost dohledat si další informace, studie i prameny jak ve starší, tak především nové odborné literatuře. Kniha poslouží i muzejním pracovníkům, archeologům, historikům umění či restaurátorům, jimž může být nápomocna v bližším datování historických pramenů. Je určena ovšem i historickým reenactorům a lidem praktikujícím tzv. living history, ale i široké veřejnosti mimo tyto badatelské a zájmové okruhy.
Chcete se dozvědět více?
https://www.npu.cz/cs/e-shop/117330-od-krouzkove-kosile-k-platove-zbroji
Lauby – světla a stíny Ostravy
Lauby – světla a stíny Ostravy
Autoři: Zbyněk Moravec
Cílem výstavy je přiblížit návštěvníkům vývoj domovního bloku a život v něm prostřednictvím archeologických nálezů, dobového obrazového materiálu, trojrozměrných rekonstrukcí, a to od počátku po demolici všech domů v roce 1964.
Výstava vychází z několikaletého archeologického výzkumu na tzv. Laubech (označení dle podloubí) a akcentuje hlavně středověký život v rámci města. Návštěvníci se mohou hmatově seznámit s originály ve vitrínách prostřednictvím replik (keramické nádobí; dětské hračky; kožené boty – lze se projít po zjištěných površích; keramický kahánek – byl vytvořen tmavý prostor, kam lze vlézt a kahánkem si posvítit), prohlédnout si trojrozměrné rekonstrukce zástavby nebo zjištěných odpadních jímek, zkusit si překopávaní v kolečkách. Pro mladší návštěvníky byla připravena detektivní hra.
Výstavu doplňuje laboratoř, která interaktivním způsobem přibližuje, co se s některými nálezy děje po jejich vyzdvižení ze země, schodišťové kino, kde je promítáno několik videí. Prezentován je i mincovní depot z třicetileté války, který byl v jednom z domů objeven. K depotu byl vytvořen gamebook a herní aplikace.
Chcete se dozvědět více?
https://www.youtube.com/playlist?list=PLQ950bxat2UKURcZ0DY5ubtCC6XpyiVbb
Poznávej s námi zemědělství
Poznávej s námi zemědělství
Autorky: Iva Horníková, Eliška Drnovská
Cílem celoročního projektu bylo koncepčně vyložit vývoj zemědělství od jeho počátků až po současné trendy, skrze přednášky a názorné edukační příklady. Projekt byl zaměřen na děti mateřských a základních škol. Z důvodu věkového složení byl výklad veden v češtině. Celoroční projekt "Poznávej s námi zemědělství" byl financován dotací Královéhradeckého kraje a proto se územně omezil na základní a mateřské školy tohoto regionu. Počet aktivně zapojených žáků se pohybuje okolo 700 dětí. Každý workshop se dělil na teoretickou a praktickou část. V rámci teoretické byl prezentacemi představen vývoj zemědělství od pravěku až po 20. století (tato část byla upravena dle věku žáků). V praktické části si žáci vyzkoušeli za pomocí replik nástrojů různé činnosti spojené se zemědělskými pracemi (mletí obilí, krájení kamennými nástroji, sekaní prehistorickými a středověkými srpy), probíhalo určování hospodářských plodin dle jejich dochovaných zbytků (archeobotanika). Kromě samotného poznání dějin zemědělství spatřujeme hlavní význam projektu v zprostředkování výsledků archeologického bádání (teoreticky i prakticky) pro nejmladší věkové kategorie dětí (6-15 let). Pro žáky to často byl první takový kontakt s tímto vědním oborem. Pro žáky vyšších tříd byl připraven i edukační program cílený přímo na archeologii (rekonstrukce nálezů, model exkavace atd.).
Chcete se dozvědět více?
https://www.zemedelstvikhk.cz/poznavej-s-nami-zemedelstvi/111-poznavej-s-nami-zemedelstvi-video.html
https://www.zemedelstvikhk.cz/poznavej-s-nami-zemedelstvi/108-xxx.html
Kniha Střípky z hlubin zapomnění, severovýchodní Čechy očima archeologa
Kniha Střípky z hlubin zapomnění, severovýchodní Čechy očima archeologa
Autor: Miroslav Novák
Kniha Střípky z hlubin zapomnění, severovýchodní Čechy očima archeologa, vznikla z převážné části v covidových letech 2021 a 2022 z pera archeologa královéhradeckého muzea Miroslava Nováka jako reakce na velký dluh, který nese archeologie vůči nejširší veřejnosti. Mezi přívalem odborných studií dosud chybělo dílo, které by nepoučenému čtenáři, stavebníkovi, detektoráři, či místnímu patriotovi osvětlilo, k čemu je celé to vědecké snažení dobré, jaké přináší výsledky i jaké bohatství skrývají muzejní depozitáře. Na 165 stranách nalezne čtenář nejen celou řadu laicky srozumitelných informací o archeologii jako vědní disciplíně a o obdobích kterými se zabývá, ale také 305 ilustrací zachycujících nejen 113 artefaktů uložených v královéhradecké muzejní sbírce, ale i řadu snímků a kreseb archeologických lokalit dochovaných v krajině. Díky podpoře kreativních voucherů Královéhradeckého kraje se podařilo knihu vybavit také 110 kvalitními autorskými ilustracemi, mapami a rekonstrukcemi Janetty Klemensové a výpravnou plnobarevnou sazbou grafika Petra Scháněla. Knihu, zatím v české mutaci, vydalo v roce 2024 Muzeum východních Čech v Hradci Králové v nákladu 800 kusů.
Chcete se dozvědět více?
Svatyně v zemi Keltů
Svatyně v zemi Keltů
Autoři: Jan Klouda, Jiří Bleha, Ondřej Vojtíšek, Tomáš Mangel, Blanka Zelená, Jan Milde, Jana Doležálková, Antonín Mužík, Antonín Lička, David Rybáček
Cílem projektu byla stavba laténské svatyně jako součásti keltského skanzenu Země Keltů v Nasavrkách, kde zatím stavba podobného typu chyběla. Sakrální prostor je obehnán palisádou obdélníkového půdorysu se zdobenou bránou, jejímž dominantním prvkem je loukoťové kolo.
Uprostřed palisády se nachází kruhová stavba s výraznou dvojitou střechou krytou šindeli. Masivní dubové sloupy nesoucí střechu jsou zdobeny rytinami s motivy keltských božstev. Jedním z nejzajímavějších architektonických prvků je konstrukce krovu, kde jednotlivé trámy leží přes sebe a vzájemně se podpírají. Tato technika umožnila rovnoměrné rozložení váhy střechy bez nutnosti centrálního nosného sloupu. Vnitřní prostor svatyně je dále esteticky obohacen malbami na vaznicích a barevnou úpravou krovů.
Inspirací pro tento projekt byla svatyně z předoppidální fáze v Manchingu (Německo). Rekonstrukce zachovala původní rozměry a mohutnost stavby. Podoba brány, dekorace a konstrukční řešení střechy, byly interpretací autorského týmu.
Projekt byl realizován v letech 2023–2024. Odborným garantem projektu byl Mgr. Tomáš Mangel, Ph.D. (UHK). Zemi Keltů ročně navštíví přibližně 22.000 návštěvníků. Skanzen je neziskovým projektem spolku Boii, z.s.
Chcete se dozvědět více?
Video z festivalu Lughnasad zachycující svatyni před dokončením: https://youtu.be/-u1PdDX6h80?si=0vAfYpyFInN3uIh9&t=183
Výstava Počátky Opavy / Příběhy vzniku jednoho z nejstarších měst České republiky
Výstava Počátky Opavy / Příběhy vzniku jednoho z nejstarších měst České republiky
Autoři: Kateřina Pelcová, Michal Zezula a kolektiv autorů
Výstava POČÁTKY OPAVY populárně-vědnou a přístupnou formou představuje příběh vzniku Opavy a obecné principy etablování měst založených na německých právních zvyklostech. Výstava je určena široké veřejnosti, rodinám i dětským skupinám.
Opava si v letošním roce připomíná 800 let od vydání královského privilegia, ve kterém je poprvé označena jako město. Výstava POČÁTKY OPAVY nabízí možnost zhlédnout unikátní nálezy datované do první poloviny 13. století, zapůjčené ze sbírek Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ostravě. S autory výstavy byla natočena série promítaných videoreportáží. Součástí výstavy je vizualizace města a obytného domu prvních opavských kupců, animovaný film, slideshow exponátů i ukázky replik dobových oděvů a obuvi. Boty prvních Opavanů si mohou malí i velcí návštěvníci výstavy vyzkoušet, stejně tak řadu interaktivních a didaktických prvků v expozici.
Chcete se dozvědět více?
https://oko-opava.cz/program/pocatky-opavy-pribeh-vzniku-jednoho-z-nejstarsich-mest-ceske-republiky/
Živé dějiny Jenštejna
Živé dějiny Jenštejna
Autorka: Lenka Tomsová
Ve spolupráci s obcí Jenštejn a pod záštitou Oblastního muzea Praha-východ se uskutečnil 11. 5. 2024 1. ročník jednodenní akce Živé dějiny Jenštejna. Realizována byla v podobě edukačních stanovišť na obecní louce a na sousedícím hradu Jenštejn. Na tematických stanovištích eneolitu, doby bronzové, starší a mladší doby železné, starší a mladší doby římské, raného středověku a středověku probíhaly ukázky řemesel, výrobních procesů a životního stylu v daném období. Součástí byla možnost interaktivního zapojení návštěvníků všech věkových i zájmových kategorií. Účinkující na jednotlivých stanovištích byly z řad LH skupin („Živé historie“) a experimentálních archeologů z celé ČR. Návštěvníci pod odborným vedením si mohli vyzkoušet výrobu pravěké keramiky, šperků, zpracování obilí, techniky pravěké výroby kamenných předmětů, zpracování vlny a výrobu různých textilií. Velký zájem byl i o středověká řemesla umístěná v prostorách hradu. Pro děti bylo připraveno archeologické stanoviště, kde se mohly stát archeology, připravené byly také tematicky zaměřené omalovánky. Pod dohledem odborníků se staly malými historickými bojovníky nebo sledovaly tavbu a lití bronzu. Ve spolupráci s Oblastním muzeem Praha-východ bylo vyrobeno 6 informačních tabulí k jednotlivým archeologickým lokalitám na území obce Jenštejn. V rámci programu akce proběhl 3x odborný výklad u těchto informačních tabulí od archeoložky z Oblastního muzea. Mezi dětmi i jejich rodiči byla velmi oblíbená stanoviště, kde si pomocí kamenného mlýnku a zrnotěrky mohly nadrtit nebo namlít mouku a z ní následně si nechat upéct placku, nebo tvorba hliněných výrobků. Jedním ze stanovišť byl také vlastní hrad Jenštejn, kde byly situovány aktivity zobrazující dobu Jana z Jenštejna. Během akce byly představeny funkční repliky keramických nádob Jordanovské kultury typu Jenštejn z období eneolitu, loďkovité spony typu Jenštejn z doby železné, keramická vřeténka a keramické radélko, následně tyto repliky byly předány do sbírek hradu. Na akci byly přítomni také zástupci projektu LAUS Archaeologiae z Pardubic, kteří prezentovali bronzovou situlu „Krásku z Kladiny“ a výrobu piva podle pravěkého receptu vč. ochutnávky. Akce byla pro všechny návštěvníky zdarma a průběžně se v místě akce pohybovalo cca 500-600 návštěvníků všech věkových kategorií. Na programu se podílelo 40 reenactorů, 3 experimentální archeologové, 2 archeologové a 10 pomocníků pomáhajících s doprovodnými aktivitami pro děti a zajišťující zázemí pro účinkující.
Chcete se dozvědět více?
Studentská cena
Po stopách Karla Absolona
Po stopách Karla Absolona
Autorka: Aneta Yilmaz
Autorkou projektu je studentka prvního ročníku archeologie na univerzitě v Hradci Králové. Cílem projektu je přibližovat archeologii veřejnosti prostřednictvím webových stránek o Karlu Absolonovi a také prostřednictvím vlastního instagramového profilu. Pro prezentaci archeologie si autorka zvolila vytvoření webových stránek, kde jsou uvedeny informace o Karlu Absolonovi a fotografie z jeho sbírek spolu s popisy. Odkaz na webové stránky je také zveřejněn na autorčiném instagramovém profilu, kde zároveň sdílí sérii příspěvků o archeologii, jimiž návštěvníky profilu seznamuje se základními pojmy z archeologie a také plánuje postupně přibližovat konkrétní archeologické nálezy. Do budoucna budou také přibývat fotografie z různých archeologických lokalit a muzeí.
Pro tento projekt také vytvořila několik maleb na plátnech o rozměrech 7 × 7 cm, jedná se o malbu Karla Absolona, Věstonické venuše, mamuta, bronzového žezla nebo Karla Mašky, které jsou sdíleny na jejím instagramovém profilu.
Cílovou skupinou jsou především ti, kteří se s archeologií teprve seznamují a příznivci archeologie.
Chcete se dozvědět více?
Symposion – zažijte antiku na vlastní kůži
Symposion – zažijte antiku na vlastní kůži
Autoři: Lucie Boudná, Barbora Bulánková, Alžběta Dobešová, David Haltmar, Filip Hanáček, Dora Podaná, Mária Švorcová
Cílem projektu bylo interaktivní formou představit široké veřejnosti fenomén starověkého symposia, jehož součástí bylo hodování, hraní her a konverzace, a tím přiblížit ne až tak známý aspekt života v antice.
V rámci Brněnské muzejní noci dne 18. května 2024 uspořádali studenti na Ústavu archeologie a muzeologie FF MU (ÚAM) na základě archeologických a písemných pramenů akci Symposion: zažijte antiku na vlastní kůži. Čtyři skupiny zájemců tak měli možnost na chvíli okusit život starověkých Řeků, Římanů a Etrusků. Návštěvníci byli přivítáni tradičním očistným obřadem a úlitbou. Následně jim byl krátkým úvodem přiblížen průběh symposiálních oslav, přičemž si zmíněné aspekty mohli vyzkoušet na vlastní kůži. Účastníci ochutnali pokrmy připravené podle dochovaných receptů. Mezi vybranými jídly byly např. taganites (řecká obdoba palačinek), ořechová omeleta, celerové pyré, alexandrijské sladkosti, bylinné víno a jeho nealkoholickou variantu a také nechvalně proslulé garum (rybí omáčka z fermentovaných ryb). Vybrané recepty si zájemci odnesli na kartičkách jako suvenýr.
Mimo jiné si návštěvníci prohlédli výstavku řecké a římské stolovací keramiky ze sbírek ÚAM, jež byla doplněna o repliky speciálně vyrobené pro tuto akci, o kterých se mohli dozvědět základní informace a také vyzkoušet, jak se např. pilo z kyliků či potěžkat transportní amforu. Dále byly pro návštěvníky připravené repliky několika druhů antických oděvů, které si mohli obléct a případně se v nich vyfotografovat s kulisami.
Další sekce stanovišť se zaměřovala na tradiční symposiální aktivity. Zájemci si zahráli hazardní hru astragaly, jež se hrála se zvířecími kostmi nebo si zabalancovali na „vinném měchu“ při hře askoliasmos. Další hra kottabos byla dostupná ve formě virtuální reality. Kromě hraní antických her si návštěvníci zkusili konverzovat jako pravý účastník symposia. Mezi tématy byly filosofické otázky, dobové hádanky a vtipy či překládání řeckých textů.
Celý program byl doprovázen tematickou hudbou a obrazovkami promítající archeologické nálezy spojené se symposiem, případně si o něm přečíst v nachystaných knihách.
Doporučený věk byl od 8 let až po seniory. Akci primárně navštívily rodiny s dětmi.
Chcete se dozvědět více?
Odkaz na reportáž (od 18:14): https://www.ceskatelevize.cz/porady/1178166846-zpravy/224411018000518/