Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Akademická cena

Antika a české země

Autoři: Lenka Vacinová, Peter Pavúk, Helena Tůmová

Cílem projektu je prezentace proměn vztahu českého prostředí k dědictví starověku, a antické reflexe v českém výtvarném umění.

Nominován je konvolut vzájemně propojených aktivit, souvisejících s historickou sbírkou odlitků antické plastiky FF UK, ilustrující obecnější proměny vztahu českého prostředí k antické kultuře a jejímu odkazu. Tento vývoj mapuje výstava "Odlesky helénského slunce", zasazující odlitky do širšího evropského i historického kontextu, představující je jako objekty sběratelské vášně, učební pomůcku a přímý zdroj umělecké inspirace v akademickém prostředí, i jako předmět odborného badatelského zájmu.

Dlouhodobého charakteru je naopak nově zrenovovaná a uspořádaná stálá expozice v "Galerii antického umění" v Hostinném. Jde o stálou prezentaci vývoje řeckého a římského sochařství věnující se i dílčím námětům rezonujícím s některými aktuálními tématy. Sbírka je rovněž prezentována prostřednictvím veřejně přístupné online databáze.

Z širšího hlediska pak zkoumá bohatý a různorodý svět antických reflexí v českém výtvarném umění publikace "Odlesky antiky v srdci Evropy," nahlížející skrze příspěvky deseti autorů danou problematiku z více perspektiv.

Chcete se dozvědět více?

Pár Praslenov

Autoři: Dušan Kováč, Miroslav Hronec, Tomáš Babura

Projekt Pár Praslenov si kladie za cieľ populariovať archeológiu, múzeá, výstavy a zaujímavé projekty spojené s archeológiou formou pravidelného podcastu.

Na začiatku bol nápad, ku ktorému nás inšpirovala relácia Stopy Dávnej minulosti Pavla Dvořáka. Program takéhoto formátu, vďaka ktorému vyrástla nejedna generácia archeológov a ľudí, ktorí sa nadchli pre históriu a pútavé príbehy v nej skryté, prezentované skrz archeologické nálezy, u nás citeľne chýbal.

Nápad sa spojil s našou prirodzenou urozprávanosťou. Tak slovo dalo slovo a traja bývalí študenti klasickej archeológie z Trnavskej univerzity spojili po rokoch sily a prišli z podcastom, ktorého idea je jednoduchá: byť zábavným odrazovým mostíkom pre verejnosť ako na Slovensku tak v Čechách k svetu archeológie, jej jednotlivým disciplínam a búrať vžité mýty či upozorňovať na zaujímavé akcie, výstavy a publikácie.

Chcete se dozvědět více?

Koně a lidé: mezidruhová a mezioborová komunikace

Autorky: Věra Klontza, Romilda Nevěčná

Cílem projektu je propojit odbornou archeologickou a zooarcheologickou obec s aktivními jezdci, chovateli, trenéry, veterináři i amatérskými milovníky koní a společně přispět ke zlepšení péče o koně, komunikace mezi oběma druhy (lidmi a koňmi), zároveň rekonstruovat vývoj jezdeckých, chovatelských, medicínských a komunikačních praktik, přičemž popularizace současných archeologických metod a přístupů je stejně důležitou linií projektu.

Vztah koně a člověka je pro archeologa velmi důležitým kulturním, historiotvorným vztahem: kůň byl po mnoho tisíciletí jedním z hlavních zdrojů energie. K využívání těchto zvířat (doprava, transport, lov, boj) byla nutná vysoká úroveň mezidruhové komunikace. Vytvořil se tak pevný vztah mezi oběma druhy, který se dodnes vyvíjí. Tento proces je možné sledovat směrem do minulosti a jednou z hlavních součástí tohoto poznávacího procesu je právě archeologie coby jakýsi interdisciplinární hub. Základem aktivit a prezentací autorek je ukázat historickou hloubku vztahu koně a člověka a prezentovat dílčí pozitivní i negativní prvky tohoto vztahu (např. péče o kopyta starověkých Řeků versus podkování; patologie vyplývající z časného obsedání; zátěžové patologie časté u středověkých koní; etruský horsemanship; empatický vztah žen a koní apod.). Téma vztahu koně a člověka je pro autorky nástrojem pro vysvětlení, jak se společnost postupně měnila (koně již nepotřebujeme jako pracovní sílu, zdroj energie) a že výlučně anthropocentrická perspektiva studia historie a prehistorie vede k nedostatečným závěrům.

Chcete se dozvědět více?

Moravské Švýcarsko Jindřicha Wankla

Autoři: Pavlína Komínková, Milan Koudelka, Vlastislav Káňa, Marek Novák, Martin Golec

Předkládaná publikace představuje průvodce částí díla významného krasového badatele Jindřicha Wankla, které se tematicky váže k oblasti Moravského krasu, v jeho době známém pod označením Moravské Švýcarsko. Zároveň slouží jako katalog k nové otevřené přírodovědné expozici s názvem Obrazy z Moravského Švýcarska, k jejímuž otevření došlo na počátku roku 2022.

Název expozice odkazuje na nejznámější Wanklovu knihu, která vyšla v roce 1882, v níž Wankel popsal historii a současnost regionu, který si oblíbil, včetně výsledků svého vědeckého působení v krasu. Postupně tedy vyvstala myšlenka propojit průvodce k nové expozici s korigovanou reedicí Wanklových Obrazů (v orig. Bilder aus der Mährischen Schweiz und ihren Vergangenheit), jejichž české vydání z roku 1988 již není běžně k dostání, přestože je po něm stále poptávka. Díky spolupráci s jedním z dědiců pozůstalosti autora českého překladu se do nového vydání podařilo zapracovat i některé jeho tehdy nevyužité ediční poznámky. Současně s tím probíhal přepis a překlad originálního a dosud neznámého Wanklova rukopisu uloženého ve sbírce Muzea Blanenska, jenž se týkal jeho výzkumu v Býčí skále. V průběhu psaní byl v archivu Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea objeven další Wanklův rukopis obsahující kompletní inventář Wanklových nálezů z Býčí skály, z něhož byly některé pasáže již dříve zveřejněny, avšak v ne úplně správném a srozumitelném překladu. Proto byl pořízen i jeho nový přepis a překlad a oba rukopisy s dalším již známým spisem o lebkách z Býčí skály byly zařazeny do obsahu knihy. Kniha je tedy rozdělena do třech samostatných na sebe přímo nenavazujících částí. První tvoří průvodce novou expozicí, v druhé části knihy najde čtenář celkem tři Wanklovy rukopisy týkající se Býčí skály, z nichž dva pocházejí ze sbírek Muzea Blanenska (rkp. I a II) a jeden ze sbírek Moravského zemského muzea (rkp. III). Právě druhá část knihy je z hlediska popularizace dějin archeologie, jeskyně Býčí skála a vlastní osoby otce moravské prehistorie zcela zásadní. Třetí část knihy zahrnuje již výše avizovanou reedici Wanklových Obrazů v českém překladu, v němž je oproti vydání z roku 1988 opravena řada nesrovnalostí s původním německým textem.

Chcete se dozvědět více?

Návrat do Býčí skály

Autoři: Pavlína Komínková, Marek Novák, Martin Golec, Zuzana Golec Mírová

Unikátní celodenní akce uspořádaná 17. září na počest Jindřicha Wankla a jeho fenomenálního objevu v jeskyni Býčí skála, od něhož v roce 2022 uplynulo 150 let. Jejím hlavním lákadlem byl ceremoniální průvod imitující příjezd „bohyně úrody“ k jeskynní svatyni na rituálním voze rekonstruovaném dle nálezů z Býčí skály. Cílem akce bylo nabídnout co nejširší veřejnosti nevšední zážitek prostřednictvím jedinečné living history akce zaměřené výhradně na období starší doby železné, které na akcích tohoto typu nebývá zobrazováno tak často. Program se navíc odehrával přímo na „místě činu“, v CHKO Moravský kras před „posvátnou“ Býčí skálou, jejíž nezaměnitelný genius loci celkový prožitek náležitě umocnil. Autoři projektu se snažili dbát na maximální možnou přesnost nejen v odívání, ale třeba i při rekonstrukci koňského jha. Vycházeli přitom ze současných poznatků terénní či experimentální archeologie v kombinaci s přírodovědnými analýzami.

„Bohyni“ jedoucí na rituálním voze taženém koňmi doprovázela početná družina sestávající z dobově oblečených příslušníků halštatských elit, hudebníků, bojovníků a otroků. Průvod vyrazil od křižovatky v Josefově a skončil na louce před Býčí skálou, kde bylo připravené pódium, na němž proběhla další část programu- krátké tematické výstupy o Býčí skále (M. Golec), rekonstrukci vozu (Z. Čermák), Wanklově sbírce vystavené v Muzeu Blanenska (P. Komínková), rekonstrukci „princezny“ z Býčí skály (K. Urbanová, M. Novák) nebo o pravěkém pivu (L. Kučera), které mohli návštěvníci na místě ochutnat. Součástí byla také komentovaná módní přehlídka halštatských oděvů (V. Čisťakova) a rozehrané scény zobrazující výjevy ze situlového umění (P. Ondroušek a Sdružení Latén art). Rekonstruovaný vůz byl po slavnostním křtu přenesen do Předsíně Býčí skály, kde probíhala dobová hudební produkce a volná prohlídka celé prostory, ve které J. Wankel učinil svůj zásadní objev.

Chcete se dozvědět více?

Videa:

Projekt Forlǫg

Autor: Tomáš Vlasatý

Projekt Forlǫg (https://sagy.vikingove.cz/) je rozsáhlý a jedinečný korpus dlouhodobě mapující přehlížené aspekty raně středověké každodennosti.

Hlavní náplní projektu je popularizace vědy. Stejným dechem se snaží se o propojení akademické obce s komunitou zabývající se historickou rekonstrukcí (reenactmentem) a jejich oboustranné obohacení. Těchto cílů je dosaženo detailním ohledáním a publikováním konkrétních příkladů raně středověké materiální kultury za použití bohaté obrazové dokumentace (3D skenů, fotek, kreseb) a kvalitních reprodukcí.

Webová stránka korpusu v současné chvíli nabízí přes 530 článků, které jsou vytvářeny paralelně v češtině a angličtině, některé i v dalších jazycích (španělština, němčina, polština a další). V roce 2022 bylo publikováno přes 95 článků v celkové délce přesahující 900 normostran, přičemž tři články byly v tomto období přepracovány do podoby, v níž prošly recenzním řízením a jsou v procesu publikování v odborném tisku v České republice, Dánsku a Velké Británii.

Chcete se dozvědět více?

Rekonstrukce bitvy u Rakovníka 1620 a pochodu od Rakovníka na Bílou horu

Autoři: Kateřina Blažková, Ladislav Rytíř

Cílem tohoto projektu je připomenout a v určité míře umožnit prožít méně známé události počátku třicetileté války – bitvu u Rakovníka, jež bezprostředně předcházela bitvě na Bílé hoře.

Muzeum T. G. M. Rakovník od roku 2010 provádí archeologické průzkumy jak pozůstatků polních opevnění u Rakovníka, tak prostoru vojenského tábora a útočných zón z podzimu roku 1620. Po prezentaci na regionální a odborné úrovni (dlouhodobá expozice muzea, publikování v odborných periodikách a vydání publikace) byla navázána spolupráce s dalšími subjekty a institucemi společným projektem 1620 Cesta k porážce s ideou rozšířit povědomí o těchto téměř neznámých událostech také mezi širokou veřejnost i mimo rakovnický region. Hlavní součástí projektu v říjnu roku 2022 byla rekonstrukce veřejnosti málo známých 9tidenních šarvátek u Rakovníka, které předcházely o 2 dny bitvu na Bílé hoře, a dále navazující historický pochod od Rakovníka na Bílou horu, k němuž se veřejnost připojuje v různých etapách. Díky tomu je experimentálně doloženo, že tato strastiplná cesta připomínající honičku, významně ovlivnila motivaci stavovského vojska na Bílé hoře a potažmo i výsledek osudné bitvy. V rámci projektu 1620 Cesta k porážce byla v rozmezí let 2021-2022 také experimentálně, za účasti dobrovolníků z řad veřejnosti, postavena zmenšená replika reduty s cílem ověřit personální a časovou náročnost stavby polního opevnění, které se dochovalo nedaleko Rakovníka. Díky takto široce pojatému projektu propojujeme odborníky a jejich výstupy, nadšence pro dobovou rekonstrukci a širokou veřejnost.

Chcete se dozvědět více?

Muzejní cena

Archeomontan @ School

Autoři: Kryštof Derner, Jana Šílová, Martin Šíl

Cílem projektu bylo vzdělávání dětí a mladistvých zejména v oblasti archeologie hornictví v hornických krajinách UNESCO, a to v rámci mimoškolních vzdělávacích skupin.

Archaeomontan @ School byl proto zaměřen na školáky a středoškoláky. Tak, aby zvýšil jejich znalosti o bohaté a dobrodružné hornické minulosti jejich okolí a posílil vztah k místu, kde žijí. Ve velké míře byly využity poznatky shromážděné v rámci projektu Archaeomontan, který se věnoval právě montánní archeologii Krušnohoří.

Do projektu byly přizvány některé školy, z nichž byly vytvořeny dvě skupiny- Malý ARCHEOklub (základní školy) a Velký ARCHEOklub (střední školy). Pro ně byly realizovány přednášky a exkurze (ÚAPP Most), workshopy a pravidelné schůzky ARCHEOklubu. V rámci nich byli žáci seznámeni s prací archeologa a montánní archeologií, na základě konkrétních objevů (např. hornické sídliště Kremsiger) jim byl přiblížen život horníka ve středověku. Děti si například vyráběly keramický hornický kahan, vypálily ho v otevřeném ohništi a pak ho naplnily lojem a rozsvítily. Zkusily si také práci s mlátkem a želízkem v opravdové štole. Završením celoroční práce ARCHEOklubu byl týdenní příměstský tábor (8.-12. srpna 2022), při kterém si děti zopakovaly vše, co se naučily a navštívily další místa spjatá s hornickou historií v zájmové oblasti. Sídliště, štoly, doly, struskové haldy. Hlavním tématem tábora bylo „čtení“ montánních reliktů v krajině. Součástí projektu byla i tvorba aplikací rozšířené reality: průvodce po zaniklém hornickém sídlišti na Kremsigeru „Kremsiger 3D“. Ve vývoji je virtuální montánně archeologický průvodce po Krušných horách na Přísečnicku: HistoryVision, využívající jako podklad panoramatické snímky z dronu nad významnými montánně archeologickými a historickými lokalitami s přidanými informacemi.

Projekt byl přeshraniční. Za saskou stranu jej realizoval Zemský úřad pro archeologii Sasko, za stranu českou Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, v. v. i. a ARCHEOklub Kadaň, z.s.

Chcete se dozvědět více?

Archeologická linka ve výstavě ZeMě

Autoři: Jiří Frank, Johana Stejskalová, František Tymr, Barbora Hoduláková, Ondřej Táborský

Výstava ZeMě v Historické budově Národního muzea je první environmentální výstavou v této instituci zaměřenou na udržitelnost a šetrný přístup k životnímu prostředí. Cílem je zprostředkovat návštěvníkům srozumitelnou formou problematiku udržitelnosti, jakožto aktuální téma v posledních letech a pozitivně je motivovat myšlenkou, že i každý z nás může pozitivně ovlivnit životní prostředí kolem nás a zmírnit tak dopady globální změny. Cílem archeologické linky této výstavy je ukázat, že archeologie dokáže být dobrým zdrojem pro inspiraci i porozumění aktuálních a složitých témat jako je udržitelnost a hrát důležitou roli v této oblasti.

Téma udržitelnosti je ve výstavě zpřístupněno skrze několik parciálních oblastí zasahujících do každodenního života občanů ČR. Jednotlivé ostrovy se tak týkají konzumu, produkce či kreativity přes témata zaměřené na jídlo, vodu, módu, odpady, krajinu, biodiverzitu a upcycling. Skrze tato témata mimo jiné prochází archeologická linka demonstrující přístup k těmto tématům v historii osídlení našeho území prostřednictvím sbírkových předmětů, grafik a interaktivit. Například v sekci Upcycling zaměřené na „druhý život odpadů“ je archeologie prezentována keramickými střepy z rozbité nádoby, které byly přetvořeny na ozdobné závěsky, hrací žetony nebo závaží vřetének. Návštěvník zde může dále vidět drátkem opravovanou bronzovou sponu nebo kamenný sekeromlat. Ten byl po zlomení následně zmenšen, pravděpodobně zabroušen a provrtán na novém místě. V jeho týle je dodnes vidět původní provrt. Tematické ostrovy Móda a Jídlo prezentují tehdejší možnosti výroby textilu a drcení obilí na mouku a nabádají k omezení plýtvání a udržitelnému přístupu.

Výstava je koncipována udržitelně nejen svým tématem, ale také svým provedením a je tak pilotním projektem udržitelné výstavy co do konceptu či použitých materiálů.

Chcete se dozvědět více?

Archeologie z nebe – multimediální výstava

Autoři: Martin Gojda, Olga Lečbychová, Barbora Tesařová, Jarmila Bíšková, Zdenka Kosarová

Výstava seznamuje návštěvníky s již více než stoletou historií objevování archeologických lokalit pomocí leteckého snímkování a dalších metod dálkového průzkumu Země a přibližuje jejich průlomový a nenahraditelný přínos pro poznání minulosti. Záměrem je prezentovat kulturní krajinu jako nedílnou součást společného kulturního dědictví a upozornit na její skryté aspekty, rozmanitost, bohatství a hodnotu. Návštěvníci se seznamují jak s archeologickými lokalitami dochovanými na povrchu, tak i s těmi zdánlivě neviditelnými, ukrytými pod povrchem a také s principy, pomocí nichž je můžeme objevit.

V centrálním prostoru výstavy dominuje kruhové vyvýšené molo. Jeho střed překlenuje rampa, z níž je možné si prohlédnout v jedné polovině kruhu vymodelované příznaky, které zviditelňují archeologické objekty pod nimi a v druhé rekonstrukci válečnického hrobu z doby laténské. Zábradlí mola bylo využito k vystavení hrobové výbavy v zabudované vitríně a také k umístění čtyř obrazovek, v nichž jsou prezentovány průlety nad archeologickými lokalitami, vznik půdních a porostových příznaků formou 3D vizualizace, metody nedestruktivní archeologie pravěké a raně středověké hradiště zdokumentované z výšky v současné podobě a s 3D rekonstrukcemi jeho podob v minulosti.

Pro návštěvníky jsou připraveny dva simulátory, jeden s obrazovkou, druhý s 3D virtuálními brýlemi, kde si létání s dronem mohou sami vyzkoušet. Součástí výstavy je odpočinkový prostor. Zde mohou návštěvníci zhlédnout video věnované některým vybraným lokalitám, vyzkoušet si hledání porostových příznaků na fotografiích formou hry na dotykové obrazovce, zahrát si u stolečku hru nebo si vymodelovat svou vlastní krajinu v interaktivním pískovišti.

Chcete se dozvědět více?

Archevita - Stopami věků (Archevita - through the ages)

Autoři: Jana Klementová, David Daněček, Petr Nový, Kamil Smíšek, Martin Černý, Eliška Staňková

Cílem projektu Archevita – Stopami věků, podpořeného Evropským fondem pro regionální rozvoj (Programové období 2014-2020, prioritní osa 3, SC 3.1, výzva č. 76 Muzea II) a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, bylo vytvoření moderního prostředí pro prezentaci archeologické sbírky, rozšíření workshopového portfolia o akce s archeologickou tematikou a komplexní obnova objektu bývalé stodoly v areálu zámku Středočeského muzea v Roztokách u Prahy.

Expozice Archevita – Stopami věků nabízí veřejnosti možnost poznání řady zajímavostí z různých období pravěku a raného středověku. Interaktivní a dobrodružná cesta dějinami je lemována nejen rekonstrukcemi obydlí, její součástí jsou i počítačové perspektivy, holografické projekce a videomapping a jsou zde prezentovány největší poklady archeologické sbírky. V průběhu prohlídky jsme svědky nejen běžné každodennosti života našich předků, ale seznamujeme se i s řadou významných milníků vývoje lidské civilizace. Přínosem a zajímavým počinem projektu je i skutečnost, že představiteli našich předků v holografických projekcích a počítačových perspektivách se staly známé osobnosti – Iva Pazderková, Anna Fialová, Dan Bárta, Václav Noid Bárta, Lucie Šteflová, Petr Čtvrtníček a Kamila Janovičová.

Expozice je doplněná infokiosky, které edukativní i hravou formou nabízejí širokou škálu informací. Pro malého návštěvníka je připraven zábavný dětský koutek s interaktivním pískovištěm.

Chcete se dozvědět více?

Cesta do pravěku Jílovska

Autoři: Dana Chmelíková, Hana Smolová, Kateřina Tomášková

Expozice a vzdělávací program má za cíl zábavnou a srozumitelnou formou seznámit návštěvníky s pravěkým vývojem regionu, pochopit, jaký má poznání minulosti člověka přínos současné společnosti a zároveň je vést k respektu k našemu kulturnímu dědictví.

Za podpory MK ČR byla jedna část historické expozice přetvořena na pestrou Cestu do pravěku Jílovska. Jednotlivé témata, zahrnujících haptické a interaktivní prvky, představují revoluci prvních zemědělců v mladší době kamenné, bohatství lidu v době bronzové i neuvěřitelné inovace Keltů v době železné.

Za pozornost stojí „otevřenost“ expozice, ve které se nachází pouze tři pultové vitríny s archeologickými nálezy, jinak vše svádí k dotyku – včetně detailně provedených replik pravěkého oděvu. I běžný návštěvník si vyzkouší různé činnosti, jako například drcení obilí na zrnotěrce, dmýchání metalurgickým měchem z doby bronzové, tkaní na karetkách, nebo odemykání dveří keltským klíčem. Návštěvník v expozici může také samostatně hledat a objevovat různé předměty, jako je např. jehlice, popelnice, koflík, tyglík, výheň, duhovka… Svojí barevností, vizuálním i materiálovým provedením se edukativní expozice snaží nejen zaujmout, ale také rozčlenit jednotlivá období tak, aby odlišnosti byly jasně patrné široké veřejnosti.

Účastníci programu se pak s doprovodným výkladem edukátora doslova „dotknou pravěku“ – poznávají např. rozdíly v běžných archeologických materiálech, vezmou do ruky i repliky pravěkých nástrojů, šperků a zbraní. Žáci si pak ze vzdělávacího programu odnesou nejen znalosti, ale také nevšední zážitek ze střelby z luku a drobnou tematickou odměnu.

Chcete se dozvědět více?

Civilizace a barbaři

Autoři: Jiří Juchelka, Soňa Králová

Výstava Civilizace a barbaři, aneb antická sbírka SZM ve světle doby římské a stěhování národů ve Slezsku a severovýchodní Moravě, si klade za cíl prezentovat a popularizovat antickou sbírku a archeologickou podsbírku Slezského zemského muzea.

Výstava poprvé představuje veřejnosti antickou sbírku Slezského zemského muzea v celém jejím rozsahu. Jedná se o soubor archeologických památek egyptské, řecké, etruské a římské provenience v počtu přes sto kusů, z nichž nejzajímavější je zejména etruská zobákovitá konvička, dále střepy z Mykén či dva fragmenty omítky pocházející z interiérů nekrálovské hrobky, která byla v Západních Thébách postavena v období Nové říše. Výstava přibližuje osud této kolekce, její původ a minulost. Lákadlem pro veřejnost je kartonážový obal na mumii z Náprstkova muzea v Praze, který byl původně součástí sbírky Slezského zemského muzea.

Jako protiklad k antickému světu si návštěvníci mohou prohlédnout archeologické nálezy z prostoru za severní hranicí impéria, tzv. barbarské, kam náleželo i území dnešního českého Slezska a severovýchodní Moravy. Ke zhlédnutí jsou artefakty, které představují stěžejní doklady o životě na našem území z období od 5. století př. n. l. až po první polovinu 6. století n. l. Prezentovány tak budou např. zlomky hunského kotle z období stěhování národů. Pro nejmenší návštěvníky je organizován edukační program "Tajemství mumie".

Chcete se dozvědět více?

Cyrilometodějské centrum a revitalizace národních kulturních památek Velké Moravy

Autoři: Ivo Frolec, Tomáš Chrástek, Jitka Zpěváková, Jaroslav Bartík, Dana Menoušková

Cílem projektu bylo revitalizovat a prezentačně sjednotit venkovní expozice archeologických lokalit a vybudovat nové expozice tematicky doplňující a rozvíjející stávající expozici v Památníku Velké Moravy, dalšími cíli bylo také rozšíření depozitních kapacit Slováckého muzea (archeologické sbírky) včetně nutného zázemí a prostoru pro badatele.

Projekt byl realizován na území archeologických lokalit s pozůstatky velkomoravské sakrální architektury v Uherském Hradišti – Sadech, Modré a ve Starém Městě. V případě archeologických lokalit v Modré, Uherském Hradišti – Sadech a ve Starém Městě v lokalitě „Špitálky“ byl vytvořen nový jednotící informační systém, stávající prezentace torzální architektury bylo doplněna expozičními prvky ilustrujícími rozsah a širší kontext archeologických situací objevených při archeologickém výzkumu. V případě lokality Staré Město „Špitálky“ byla zpřístupněna také dříve nepřístupná část plochy NKP a realizován archeologický výzkum.

Ve Starém Městě v lokalitě „Na Valách“ byla vybudována nová třípodlažní budova, Cyrilometodějské centrum. První z expozic v Cyrilometodějském centru pracuje výhradně s audiovizuálními exponáty. Tyto jsou ve většině případů realizovány jako několikanásobné projekce v pasivní i aktivní podobě. Druhá expozice prezentuje „Pravěk Uherskohradišťska“. Její první část je realizována formou haptické stezky. Hlavním prvkem navazující části je prezentace samotných sbírkových předmětů. Jednotícím prvkem celého projektu je potom virtuální průvodce, řešený formou web app a QR kódů. Průvodce informačně pokrývá jak původní expozici v Památníku Velké Moravy, tak nově vybudované expozice a revitalizované archeologické lokality.

Chcete se dozvědět více? Podívejte se na revitalizované areály a expozice:

Moravskotřebovská radnice

Autoři: Lucie Žáková, Tomáš Thun, Jana Němcová, Pavel Kejval

Výstava s názvem „Moravskotřebovská radnice“ zahájená u příležitosti Dnů evropského dědictví ve vestibulu radnice se věnovala historii budovy, přičemž byly zohledněny archivní prameny i výsledky archeologických výzkumů. Připravili ji odborní pracovníci Městského muzea Moravská Třebová ve spolupráci s archeology z Regionálního muzea v Litomyšli. Ve vitrínách byly veřejnosti prezentovány archeologické nálezy získané v areálu radnice, součástí byly i panely s doprovodnými texty, fotografiemi a reprodukcemi archiválií. Výstava rovněž připomněla 120. výročí narození Jaromíra Plicky, polozapomenuté osobnosti moravskotřebovského muzea. Zkušený odborný muzejní pracovník a dlouholetý správce moravskotřebovského muzea výrazně přispěl k rozvoji v oblasti památkové péče v 50. a 60. letech minulého století. Při rekonstrukci domů v historickém jádru města dohlížel na stavební práce a před zahozením a zničením zachránil značné množství archeologických nálezů, které uložil k uschování i ke studiu do místního muzea. Zajímavý je právě soubor kamnových kachlů získaný během adaptace radnice, který byl v rámci výstavy prezentován veřejnosti. Dochovaný soubor kamnových kachlů sesbíraný Jaromírem Plickou může představovat dobrý příklad k demonstrování významu a nutnosti ochrany archeologického dědictví z prostředí historických městských jader.

Výstupem je rovněž publikace ve formě sborníku, který představuje první ucelenější práci o radnici v Moravské Třebové. Přináší dosud nepublikované informace, vytěžené z archivních materiálů i archeologických pramenů, a to zejména s ohledem na adaptace v 50. a 60. letech 20. století.

Chcete se dozvědět více?

Muzeum Eduard Štorch

Autoři: Jan Pustějovský, Filip Krásný, Tomáš Pavlík

Cílem projektu je více představit osobu Eduarda Štorcha, významného spisovatele a popularizátora doby pravěku, a to prostřednictvím nové expozice. Výstava je samonavštivitelná (prostřednictvím systému Museos Vivos- v malých vesnických muzejích první v ČR) a doplněna audioprůvodcem ve čtyřech jazykových mutacích.

Štorch byl mnohovrstevnatou osobností, a proto ho výstava v první místnosti postupně představuje jako pokrokového pedagoga a inovátora školství, badatele, amatérského archeologa, spisovatele a rebela. K vidění jsou kromě dobových fotografií i autentické osobní předměty, ukázky korespondence a zápisků, galerie ilustrací z románů i učebnic, výukové pomůcky či knihovna s množstvím knih.

Druhá část výstavy odkazuje na Štorchovo asi nejznámější dílo Lovci Mamutů a na jeho poslední román Minehava, odehrávající se v Lobči. Obsahuje řadu archeologických exponátů, některé nálezy jsou dokonce místní. Nejen pro dětské návštěvníky jsou určena dioramata obydlí pravěkých lidí či lovu na mamuta.

Chcete se dozvědět více?

Objevené Šlapanice – Po mamutích stopách a dál…

Autoři: Monika Mikulášková, David Hons, Gabriela Mangerová

Objevené Šlapanice – Po mamutích stopách a dál… je název prvního dílu plánované série pracovních sešitů pro děti, který v loňském roce vydalo Muzeum ve Šlapanicích, pobočka Muzea Brněnska, s finanční podporou MK ČR. Publikace, určená především dětem mladšího školního věku, provádí malé archeologické nadšence po vybraných lokalitách ve Šlapanicích a ve dvanácti kapitolách přibližuje život „pravěkých Šlapaňáků“ od paleolitu po slovanské osídlení. (Výjimku snadno rozpoznatelnou, i vizuálně, představuje kapitola o Žuráni, pro malé městečko velmi významné lokalitě, která je představena napříč různými obdobími.)

Text představující paleolitické lovce, stravování v pravěku, výrobu bronzu, keltské osídlení atd. je předělován řadou aktivizačních úkolů, které vedou k hlubšímu zapamatování prezentovaných poznatků. S pomocí jednoduché mapky čtenáři snadno přiřadí cíle vycházek k jednotlivým kapitolám.

Pracovní sešit vznikal v úzké tvůrčí spolupráci muzejní pedagožky, archeologa a ilustrátorky a je koncipován tak, aby jej mohli využít rodiče s dětmi během společné procházky i muzejní pedagožka při edukačních programech pro místní MŠ a ZŠ.

Sešit muzeum distribuuje prostřednictvím dětského oddělení zdejší městské knihovny zdarma, je k prodeji na pokladně muzea, plánována je i jeho distribuce a využití při rozmanitých akcích s archeologickou tematikou, které muzeum pořádá. Pilotní akce proběhla v prosinci 2022.

Pracovní sešit plánujeme dlouhodobě využívat a naším cílem je, aby se programy pro školy i veřejnost staly součástí trvalé nabídky instituce.

Chcete se dozvědět více?

Pohřby v mladší době kamenné, Bestattungen in der Jungsteinzeit

Autorka: Alena Nejedlá

Základem projektu byla realizace prvotní obrazové/fyzické podoby vybraných pohřbů neolitické lengyelské kultury ztvárněných na bázi vědeckého výzkumu a rešerší, které byly prezentovány široké i odborné veřejnosti prostřednictvím výstavy a publikace.

Veřejnost díky projektu mohla shlédnout barevné rekonstrukce pohřebních aktivit a s tím spojené originální artefakty z výzkumů Lengyelské kultury, která představuje jeden z nejvýznamnějších civilizačních projevů neolitu střední Evropy. Z území jižní a jihozápadní Moravy a přilehlé části Rakouska bylo vybráno 40 konkrétních situací, které byly kresebně rekonstruovány. Jedná se o první barevné rekonstrukce hrobů a pohřebních výjevů nejen v obecné, ale také ve vědecké literatuře (na obou stranách hranice).

Autorská dvojjazyčná výstava byla realizována od 5. srpna 2022 do 30. října 2022 ve výstavním sále minoritského kláštera, Přemyslovců 6, ve Znojmě; výstava prezentovala nové rekonstrukce pohřbů a předměty spojené s lengyelskou kulturou z vlastních muzejních sbírek, ale i formou zápůjček. K výstavě byla vydána stejnojmenná kniha: Pohřby v mladší době kamenné, Bestattungen in der Jungsteinzeit.

Chcete se dozvědět více?

Pravěk, k tabuli! Jak si pračlověk cestu do škol našel.

Autoři: Martina Halířová, Michaela Vávrová, Jaromír Linda

Výstava představuje veřejnosti historii výuky o našich nejstarších dějinách. Pomocí dobových školních obrazů, učebnic, školních pomůcek, ale i skutečných archeologických nálezů mapuje výstava vývoj učební látky v celé její šíři. A to od dob, kdy byla historie Země i člověka spojována s dogmaty vyučovanými v rámci biblického dějepisu, přes nenápadné uvedení této látky do výuky prostřednictvím geologie a přírodopisu až po plnohodnotné zařazení studia pravěku do osnov dějepisného vyučování. Nedílnou součástí pedagogických činností byla experimentální archeologie, jež obohacovala školní i mimoškolní činnost a o jejíž zařazení do výuky se snažil především spisovatel a učitel Eduard Štorch. Právě jeho odkazu je věnována významná část výstavy, včetně rukopisu knihy Bronzový poklad a mnoha archeologických nálezů, které učinil se svými žáky.

Chcete se dozvědět více?

Pravěká parta – kroužek archeologie

Autorka: Linda Daněčková

Pro zvídavé děti, které se nebojí ušpinit, tvořit a experimentovat!

Kroužek archeologie Pravěká parta přináší dětem jak poznání oboru archeologie, tak rovněž zábavu, budování přátelských vazeb a sdílení zážitků s rodiči. Společně s archeology děti zkoumají, co dnes víme o pravěku. O pravěku si nejen povídáme, ale také se prehistorií necháváme inspirovat při tvoření, provádíme několik archeologických pokusů, prohlížíme si jak kopie, tak originály staré několik tisíc let. Chodíme na výstavy, jedeme na výlet. Učíme se, jak archeologové zkoumají minulost člověka, a uvědomíme si, čím se od našich dávných předků lišíme a co nás s nimi spojuje.

Kroužek je připraven pro děti ideálně ve věku 8–12 let. Scházíme se v budově muzea každou středu 15:30–17:00. V průběhu roku děti čeká 35 setkání, během kterých projdeme období pravěku od paleolitu do doby stěhování národů. Kroužek je veden v češtině. Lekce mívají stejnou strukturu: po úvodním „debatním“ kroužku, kdy si povídáme o čemkoli a budujeme přátelské vztahy mezi dětmi (parta), následuje krátká přednáška s promítáním obrázků ke zvolenému tématu, přiměřená věku účastníků. Pokračujeme exkluzivní částí setkání, kdy si prohlížíme nejen repliky, ale i originály. Poté následuje nejoblíbenější část, a to experiment nebo kreativní činnost odpovídající tématu lekce, kde je kladen důraz na pochopení pravěkých technologií a na různorodost technik a použitých materiálů. Používáme materiály jak přírodní autentické, tak moderní, které umožňují, aby si děti odnesly své výrobky na konci každé lekce domů a sdílely radost z poznání a tvoření s rodiči. Zároveň frekventanti dostávají na každé hodině list do deníku k upevnění nových znalostí se shrnutím tématu a dalšími typy k jeho rozvíjení doma (odkazy na videa a články na internetu, pozvánky na výstavy apod.).

Chcete se dozvědět více?

Rok archeologických výstav v jičínském muzeu

Autoři: Veronika Dospíšilová, Veronika Knobová, Lucie Novotná, Miroslav Pleska, Dominika Schmidtová, Jiří Unger

Naším záměrem bylo představit archeologii jako vědu, která je neodmyslitelně spojena s každodenním děním v regionu skrze záchranné archeologické výzkumy. Archeologii jako vědu, která zpracovává a studuje výsledky archeologických výzkumů a přináší nové poznatky o naší historii. A v neposlední řadě archeologii jako obor, který nepatří výhradně profesionálním archeologům, ale naopak hledá společnou řeč s amatérskými spolupracovníky.

Rok 2022 se v Regionálním muzeu a galerii v Jičíně nesl ve znamení prezentace archeologického poznání a jeho popularizace. Během roku byly realizovány celkem tři výstavy s odlišnou archeologickou tématikou zaměřené na rozdílné cílové skupiny. Výstavy byly doprovázeny bohatým doprovodným programem a byly součástí projektů pro veřejnost na lokální, celorepublikové i mezinárodní úrovni.

V rámci první výstavy s názvem „Co se tady vlastně našlo? A můžu to vidět?“ byly prezentovány výsledky všech záchranných archeologických výzkumů realizovaných v roce 2021.

Hlavní letní výstava muzea nesla název „Bohové a hrdinové z konce doby bronzové na Jičínsku“. Tato výstava představila období tzv. popelnicových polí v regionu Jičínska, přičemž součástí výstavy byla i fyzická prezentace žárového pohřebiště zdokumentovaného při záchranném archeologickém výzkumu v okresní nemocnici v Jičíně v roce 2019. Přiblížit tehdejší svět široké veřejnosti měla i celá řada různě pojatých tematických workshopů, komentované prohlídky, programy pro školy, procházky po představených archeologických lokalitách v rámci celorepublikové akce Archeologické léto nebo celodenní akce plná workshopů, přednášek a komentovaných prohlídek během Mezinárodního dne archeologie.

Poslední podzimní výstava „Hledání ztraceného“ představila výběr nejen kovových nálezů získaných díky průzkumu detektory kovů, ale i nálezy keramiky nebo kamenných nástrojů, které byly muzeu do roku 2021 odevzdány dobrovolnými spolupracovníky.

Chcete se dozvědět více?

Starší doba železná v srdci Hané

Autoři: Martin Golec, Zuzana Golec Mírová, Pavel Fojtík, Blanka Veselá

Výstava s odbornou knihou představuje téma starší doby železné (halštatské) laické a odborné veřejnosti. Výstava primárně vychází z nálezů z „domácího“ Prostějovska a je cíleně doplněna o vědecky závažné nálezy z oblasti dalších regionů Hané a pro závěr výstavy z celé Moravy. Výstava téma postupně zahrnuje do kontextu předmětné epochy v kontextu celé Evropy.

Výstava je postavena na atraktivních nálezech z dvou lokalit zastupující sídlištní a funerální složku- pohřebiště středomoravské platěnické skupiny Seloutky ‒ „Na Šťastných“ (zkoumané v letech 2012‒2022) a rozsáhlá aglomerace Kralice na Hané ‒ „Kralický háj“ s cennými doklady elit. Výstava byla rozčleněna na části seznamující návštěvníky postupně s tématy doby halštatské: 1 ‒ obecný vstup do starší doby železné; 2 ‒ svět zemřelých a duchovní život spojený se smrtí; 3 ‒ život na sídlištích a symbolika skrytá v lidském chování a 4 ‒ nahlédnutí do světa ukládaných „pokladů“. Instalované rekonstrukce přiblížily dva odlišné způsoby nakládání s mrtvými. Jedním byla cesta příslušníka bohaté střední vrstvy ‒ jezdce – od pohřební hranice do komorového hrobu. Tato rekonstrukce ve druhé části muzejních prostor se stala hlavním bodem celé výstavy. Ve třetí místnosti byla vytvořena rekonstrukce uložení dvou 14-letých jedinců v sídlištní jámě společně s třecím kamenem. Závěr výstavy se stal pokladnicí depotů platěnické skupiny svezených z celé Moravy, které byly takto prezentovány společně vůbec poprvé.

Výstava byla připravena také na nejmenší návštěvníky, jim byla směřována řada doprovodných aktivit. Děti si mohly mj. vyrobit drobný dárek, na magnetické tabuli vyzdobit figurínu, ad. K výstavě byla vydána stejnojmenná publikace.

Chcete se dozvědět více?

Záhada zlatých šperků. Unikátní nálezy královských klenotů z období stěhování národů ze středních Čech

Autoři: Kateřina Blažková, Jana Bezáková, Jaroslav Jiřík

Cílem projektu je představit široké české i evropské veřejnosti výjimečné zlaté šperky s bohatou drahokamovou výzdobou z 5. a 6. století, objevené na Rakovnicku v roce 2020 a 2021, jež svým provedením a charakterem dalece převyšují význam regionu i celých Čech. Předměty jsou srovnatelné s evropskými královskými insigniemi neklidného období závěru pozdní antiky, jako je např. hrobová výbava franského krále Childericha I. z belgického Tournai a byly pravděpodobně rovněž vyrobeny v některé z císařských dílen v Ravenně či Konstantinopoli.

Vzhledem k jedinečnosti předmětů je koncepce postavena především na jejich vizuálně efektní prezentaci v závěru výstavní síně ve zlaté komoře za osvětlenou zástěnou s motivem jejich výzdobné přihrádkové techniky. K dosažení zlaté komory s předměty vede návštěvníka cesta výstavní síní lemovaná po obou stranách vestavbou (opět ve tvaru přihrádek šperků) s velkoformátovou grafikou. Jedna stěna nabízí exaktní výsledky analýz a vědecká bádání provedená na mezinárodních pracovištích a ta protější prezentuje příběh nálezu a analogie z Evropy. Před vstupem do zlaté komory je k dispozici dotykový monitor s 3D vizualizacemi a zvětšenými 3D tisky předmětů pro detailní prohlédnutí, průhledy vestavbou na předměty zapůjčené ze sbírek muzeí v ČR a na rekonstrukci fiktivního pohřbu na podsvíceném gravírovaném plexiskle. Ve vestavbě se po obou stranách nachází 4 tematické kóje s posezením: televizní smyčka s videi a fotografiemi z vědeckých pracovišť, dokumentární film s rozhovory s nálezci a dalšími participujícími odborníky, dětská laboratoř s fotopointem a dětský koutek s magnetickou skládací tabulí, dřevěnými kostkami a komiksem, který lze doplnit o vlastní verzi příběhu okradeného velmože.

Chcete se dozvědět více?

Zmizelá Třebíč

Autoři: Aleš Hoch, Martin Košťál

Cílem projektu byla prezentace a popularizace výsledků záchranného archeologického výzkumu realizovaného na ploše Karlova náměstí v Třebíči v letech 2020 až 2022.

Archeologický výzkum vzbuzoval již od počátku značný zájem veřejnosti. Po dohodě s investorem, kterým bylo město Třebíč, došlo k jeho přednostnímu zpracování ve formě několika populárně-naučných výstupů provázaných dohromady v celek nazvaný Zmizelá Třebíč.

Prvním výstupem byla série přednášek pro veřejnost, která započala již během výzkumu a pokračovat bude i v následujících letech. Druhým navazujícím výstupem je populárně-naučná kniha kolektivu autorů shrnující předběžné výsledky a představující nejzajímavější nálezy z oblasti hmotné kultury. Třetím výstupem je trvalá expozice v prostorách zámku, členěná do čtyř samostatných sálů. V prvním se návštěvník seznámí s vlastním výzkumem, metodami archeologické práce a environmentálními analýzami. Ve druhém je prezentována předlokační etapa osídlení a to formou originálních artefaktů a jejich replik, dobové postavy (figuríny) a vizualizačních videí. Třetí místnost představuje město od konce 13. po 15. století, a to opět formou originálních artefaktů a replik, dobových postav, vizualizačních videí a hmotové rekonstrukce. Ve čtvrté místnosti je kinosál s možností přenosu do virtuální reality (střelba z kuše) a krátkometrážním animovaným filmem o dějinách Třebíče, na jehož vzniku se autoři podíleli z části jako konzultanti.

Chcete se dozvědět více?

Studentská cena

Antika ve školních lavicích

Tento víceletý studentský projekt podpořený Grantovou agenturou Univerzity Karlovy si klade za cíl zkoumat, jak žáci základních a středních škol v České republice vnímají antickou kulturu a klasickou archeologii, a tím tak pomoci efektivně popularizovat tento obor.

V prvním roce projektu (2021) autorky zjišťovaly dotazníkovým šetřením mezi žáky důležitost znalosti antické kultury pro současnou společnost a obecně prospěšnost klasické archeologie. V roce 2022 navázaly zjišťováním, jak zapůsobí různé vzdělávací programy na tyto postoje žáků. Byly připraveny vzdělávací programy zaměřené na každodenní život ve starověkém Římě. Během nich mohli žáci sami prozkoumat mnoho replik, ale i originálů archeologických nálezů. Nejprve diskutovali a poté se dozvěděli o tom, k čemu předměty sloužily, kdo je mohl používat nebo z jakého jsou materiálu. Vyzkoušeli si také psaní na voskové destičky a hraní antických her. Zapojeny byly i prvky badatelsky orientované výuky.

Do projektu se v roce 2022 zapojilo šestnáct tříd základních škol, celkem 304 žáků. Osm tříd se zúčastnilo vzdělávacího programu a osm se zapojilo jako kontrolní skupina pro správné měření efektu vzdělávacích programů. Na závěr projektu bude vytvořena metodika shrnující výsledky výzkumu s na ně navázanými doporučeními. Ta může být využita muzejními pedagogy, pedagogy středních a základních škol, ale také v rámci práce se školními skupinami například na Ústavu pro klasickou archeologii.

Prezentace archeologického výzkumu: Novobystřicko ve stínu války

Autor: Tomáš Pancíř

Cílem projektu byla prezentace archeologie 20. století a archeologie konfliktu neodborné i odborné veřejnosti. Projekt měl přesah do oblasti vzdělání a osvěty, přičemž směřoval k podpoře smíru, přátelských vztahů a dialogu česko-rakouských obcí na obou stranách hranice.

Projekt spočíval v prezentaci dramatických událostí v pohraničí (okolí města Nová Bystřice, okr. Jindřichův Hradec) v letech 1938-1945, a to prostřednictvím méně známé vědní disciplíny, archeologie modernity. Využito bylo též dobových archiválií (kronik, fotografií), vzpomínek pamětníků, a zejména pak výstupů z terénních archeologických výzkumů, které řešitel v rámci své specializace v posledních letech vedl a realizoval (výzkum zajateckých táborů, výzkum neoznačeného pohřebiště civilistů u obce Blato). Prezentace byla docílena formou veřejných přednášek a přednášek pro školy (druhý stupeň ZŠ a SŠ), účasti na konferenci v německém Flossenburgu, putovní tematické výstavy, brožury a dvoudílného dokumentárního filmu, který archeologický výzkum dále popularizoval širšímu okruhu diváků v rámci dvou stanovených premiér v Čechách a Rakousku. Nad rámec projektu dále řešitel vypracoval a konzultoval plán na zřízení pamětní desky a schránky k znovu pohřbení nalezených ostatků civilistů při výzkumu u vesnice Blato. Za vrchol celé záležitosti lze považovat česko-rakouskou událost s názvem Pouť smíření (Wallfahrt der Versöhnung), za podpory zástupců města, okolních obcí a církve. Při této akci pak byly ostatky důstojně přepohřbeny na místním hřbitově u vesnice Klášter, čemuž předcházela pietní pouť za zemřelé a křesťanská mše v místním klášteře.

Projekt byl podpořen z Fondu malých projektů Rakousko – Česká republika v rámci programu INTERREG V-A Rakousko – Česká republika. Na předkládaném projektu se podílela zejména Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a obec Reingers (Waldviertel) za podpory dalších subjektů (město Nová Bystřice, filmaři Adler film).

Chcete se dozvědět více?

Stručné dějiny Česka

Autor: Michal Anděl

Stručné dějiny Česka je studentský edukační projekt, který na sociální síti Instagram přibližuje lidem všech věkových kategorií dějiny našeho národa a státu. Projekt popularizuje jednotlivá témata v cyklech, např. cyklus o českém a titulárním polském králi Janu Lucemburském, českém a polském králi Václavu II. a nyní vychází příspěvky z cyklu „Úspěchy české egyptologie“, jehož součástí jsou edukační příspěvky o tom, co to vlastně egyptologie je, o počátcích egyptologie u nás, o životech a úspěších jednotlivých českých egyptologů atd. Součástí tohoto projektu jsou i příspěvky, které nesou název „Zajímavost na dnešek“. Tento druh příspěvků čtenářům přináší informace a zajímavosti o méně známých tématech a osobnostech. Jako příklad lze uvést „Zajímavost na dnešek: Antonín Frič, náš významný polyhistor“. Krom edukačních příspěvků zde můžete vidět i příspěvky propagující různé přednášky a výstavy, které pořádá Slezské zemské muzeum v Opavě.

Chcete se dozvědět více?

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info