Autor: Pavel Vařeka

1. místo v akademické kategorii

Cílem projektu je přispět pomocí hmotných pramenů k poznání vzniku a vývoje současných vesnic. Projekt je koncipován jako komunitní a jeho ojedinělým přístupem je využití zájmu místních obyvatel o historii své obce. Dobrovolníci ze zkoumané vesnice jsou pod vedením archeologů zapojeni přímo do archeologického výzkumu, který je realizován prostřednictvím malých sond, a podílejí se také na jeho zpracování. Výsledky jsou prezentovány formou přednášek, malých výstav a publikací. Integrální součástí projektu je tak populárně-naučná činnost zaměřená na archeologii a regionální historii, a to s důrazem na „hmatatelné“ prameny získané přímo v dané lokalitě. Zájemci z řad široké veřejnosti tím získávají nejen nové znalosti a dovednosti, ale formují také svůj vztah k historickému dědictví. Prostřednictvím dotazníkového šetření je také zkoumáno povědomí vesnických komunit o lokální historii a památkách v blízkém okolí a po jeho ukončení je sociologickými metodami sledován dopad archeologického výzkumu v obci na vnímání historického dědictví a další impakty v souvislosti s realizovanými výzkumnými a popularizačními aktivitami v obci. Projekt má českou a anglickou jazykovou mutaci. Celková návštěvnost za celý projekt bylo odhadem kolem 1000 osob.

Autoři: Marek Novák, Petr Neruda, Martin Oliva, Hana Čižmářová, Tomáš Zeman, Soňa Michalkó, Jaroslav Bartík, Jaroslav Peška

2. místo v akademické kategorii

Předkládaná publikace doplňuje a rozšiřuje stávající expozici s názvem Cesta do pravěku Blanenska a přináší první ucelený pohled na nejstarší období lidské minulosti v tomto regionu. Impulsem k sepsání této knihy byla tvorba nové stálé expozice s názvem Cesta do pravěku Blanenska (2018). Již při její přípravě bylo jasné, že nebude možné využít veškeré dostupné materiály a představit všechny zajímavé nálezy, které k tématu nejstaršího osídlení regionu existují.

Recenzovaná, populárně naučná kniha je určená nejen širší ale i odborné veřejnosti, neboť nabízí první ucelený pohled na nejstarší období lidských dějin v tomto regionu. Na rozdíl od expozice je řešena chronologicky a postupuje od nejstaršího paleolitu po nejmladší období stěhování národů, oproti expozičnímu záměru již také nezahrnuje období raného středověku. Každá kapitola je vždy rozdělena na obecnou a regionální část. Zatímco v obecné části je kladen důraz především na základní představení určitého prehistorického období dle současných aktuálních poznatků, regionální pasáže jsou již zaměřeny na konkrétní významné objevy daného časového úseku ve sledovaném území. Kniha obsahuje také cizojazyčná resumé v angličtině a němčině. Autorský kolektiv je složen z odborníků na jednotlivé úseky pravěkého vývoje. Kromě bohaté škály fotografií sbírkových předmětů či archivních fotek z výzkumů, je součástí katalogu i obsáhlá kresebná dokumentace pravěkých artefaktů z regionu včetně nových dosud nepublikovaných nálezů. Publikace obsahuje i úplný výčet pravěkých lokalit v regionu, zachycující stav k září 2020, včetně mapových příloh.

Autoři: Jiří Unger, Jan Mařík, Martin Košťál, Michal Vágner, Vojtěch Nosek, Jan Zeman, Michal Kocourek, Petr Hrubý

3. místo v akademické kategorii

V rámci dvou projektů se podařilo zhotovit i mobilní aplikace, které pomocí virtuální a rozšířené reality prezentují středověký hornický areál Buchberg na Vysočině a oppidum Závist u Zbraslavi. Jedinečným je v těchto aplikacích ovšem využití herních prvků v rámci dobrodružné hry, které mají potenciál uživatele lépe oslovit a nenásilnou formou mu přímo na lokalitě zprostředkovat dosavadní archeologické poznání dané tématiky.

Autor: Zbyněk Moravec

1. místo v muzejní kategorii

Cílem projektu je popularizovat a zároveň upozornit na výsledky archeologického či víceoborového bádání, které z archeologických výzkumů vychází, na Ostravsku. Při popularizaci byla zvolena forma kratších videí o průměrné délce 9-10 minut, které jsou zveřejněny na YouTube kanále Ostravského muzea. Tyto audiovizuální snímky odkazují nejen na případnou další literaturu, ale i dostupný online obsah – většinou publikace. V případě prvního videa byla vypracována i stejnojmenná online výstava. Určitá rozšíření jsou plánována i pro ostatní videa. Projekt je zaměřen na všechny zájemce o historii (nejen) Ostravy a Ostravska bez omezení věku. Videa mají především českou jazykovou mutaci, první video je doplněno o titulky v angličtině. Dosah je díky online prostředí časově neomezený. Videa jsou prezentována na YouTube kanále Ostravského muzea a jedno video převzal kanál Země hradů.

Autoři: Jana Rejchová; Petra Peterková; Jana Tycová; Lenka Ornová; Antonín Zelenka; Andrea Junková

2. místo v muzejní kategorii

Cílem autorské výstavy bylo návštěvníkům představit opomíjené pravěké nekovové ozdoby (těla, vlasů i oděvu) nalezené při archeologických výzkumech na území celé České republiky, včetně technologií jejich výroby. Vystavované předměty pokrývaly široký časový úsek od mladého paleolitu až po dobu římskou. Výstava byla koncipována netradičně podle surovin, ze kterých se ozdoby vyráběly, proto byla rozdělena do několika sekcí. V sekci živočišné tvrdé tkáně byly prezentovány ozdoby ze zvířecích kostí, zubů, parohů a mamutoviny, v sekci malakofauna ozdoby z vápenatých schránek mlžů a plžů, v sekci horniny a nerosty např. neolitické náramky z bílého mramoru, laténské kruhy z černých materiálů či jantarové ozdoby. V sekci pokročilé technologie byly umístěny ozdoby z keramiky a skla. A nezapomněli jsme ani na významnou roli textilu, který sám plnil nejen funkci praktickou, ale i estetickou díky široké škále materiálů, barev, vzorů a střihů. Zde měli návštěvníci možnost vidět kompletní zpracování kopřivového, lněného a vlněného vlákna, jejich spřádání, různé druhy tkaní a celou škálu barvení vláken pomocí rostlin. Podařilo se vytvořit jednu z největších ukázek barvení textilu v ČR obsahující téměř 50 vzorků odstínů barvení přírodními pigmenty. Součástí výstavy byla i prezentace způsobů zdobení těla (tetování, jizvení, barvení těla apod.) v pravěku, které nebyly v našem prostředí zachyceny, ale jsou známy z etnologických analogií a archeologických lokalit zkoumaných v zahraničí a lze předpokládat, že byly v období pravěku používány i na našem území.

Nezapomněli jsme ani na oddych dospělých a zábavu mladších návštěvníků – byl zde připraven tzv. strom sdílení, tajemné bludiště, interaktivní prvky na výstavě a celá interaktivní místnost, ve které byl mimo jiné zábavný kvíz, po jehož vyluštění si návštěvníci mohli odnést i drobnou odměnu. V multimediální místnosti mohli návštěvníci zhlédnout film o vzniku výstavy a sestřih fotek zaslaných veřejností, která reagovala na naši veřejnou výzvu o jejich představách zdobení se v pravěku.

autoři: Kristýna Urbanová, Aleš Drechsler, Markéta Straková

3. místo v muzejní kategorii

Tisíce let historie pohledem žen, které odešly za největší změnou svého života. Výstava originálním a nekonvenčním způsobem nahlíží do šestice historických období – od neolitu, přes dobu bronzovou a stěhování národů až po raný středověk. Kombinací rekonstrukcí oděvů a šperků z konkrétních hrobových situací a autentického archeologického materiálu ze sbírek muzeí napříč ČR představuje návštěvníkům pozoruhodné a mnohdy i překvapivé osudy několika žen, jejichž ostatky a vybavení hrobů umožňují odhalit jejich životní příběhy. Archeologický materiál koresponduje s popsanými nálezovými situacemi – anebo pochází přímo z konkrétních hrobů zmiňovaných šesti žen; poprvé tak lze vedle sebe vidět originální nález i jeho rekonstruovanou podobu. Důraz byl kladen na přesnost a věrohodnost replik oděvů a šperků – všechny rekonstrukce vznikaly pouze za účelem této výstavy. Výstava zároveň ukazuje, jaké poznatky moderní věda dokáže vytěžit z archeologických nálezů o životním příběhu konkrétních lidí, překvapivé mobilitě a vzdálených kontaktech evropského obyvatelstva.

Autoři: Radoslav Urválek, Sylva Bambasová

1. místo ve studentské kategorii

Cílem projektu je propagovat významné archeologické lokality příslušného regionu v místech s velkou návštěvností všech sociálních vrstev – na benzínových pumpách. Přihlašovatel projektu při úvodních jednáních o návrhu interiéru dvou dálničních benzínových stanic v březnu 2019 navrhl investorovi, aby ve svých nově redesignovaných stanicích propagoval archeologické lokality v regionu. Investorem je státem vlastněná akciová společnost ČEPRO, která vlastní a provozuje největší českou síť čerpacích stanic pod obchodní značkou EuroOil. V současné době disponuje 200 čerpacími stanicemi. Realizační management a posléze i generální ředitel souhlasili s navrhovanou myšlenkou. Pilotními dvěma projekty se stal interiér dvou dálničních stanic u Křenovic na Hané, nedaleko kterých byl dokončen výzkum sídelní aglomerace Křenovice (Ha C2b - Ha D3. Na obou stanicích byly instalovány tabule se základními informacemi o blízké sídelní aglomeraci a o nedalekém emporiu u Němčic na Hané. Stanicí prošlo od otevření do konce roku 130 000 návštěvníků. Projekt je cílen na všechny sociální a věkové skupiny. V cílové skupině je významná část, která nikdy nenavštěvuje žádné archeologické výstavy či jiné akce. U některých dětských návštěvníků autor předpokládá iniciační zážitek. Životnost interiéru je předpokládána na 7 roků. Projekt propagace by měl pokračovat i na dalších stanicích. Pokud budou stanice EuroOil nadále provozovány společností ČEPRO, bude v tomto duchu redesignováno během několika let 200 stanic.

Autorka: Lucie Novotná

2. místo ve studentské kategorii

V rámci brigády v Regionálním muzeu a galerii v Jičíně, ale i studia se zaměřuji mimo jiné i na popularizaci archeologie mezi dětmi, ale i dospělými. V muzeu jsem v letech 2020-2021 realizovala šest projektových dnů pro žáky čtvrtých tříd základních škol v Jičíně a v Nové Pace. Věnovali jsme se obživě, textilu a umění v pravěku. Na všech akcích jsem pracovala s obrazovými kartami („O pravěku a středověku obrazem i slovem aneb teď už to snad nikdy nezapomenete“) a s pohlednicemi replik archeologických nálezů, na jejichž realizaci (pohlednic i karet) na Ústavu pro archeologii jsem se také podílela.

V rámci projektu Archaeocentrum Čechy-Bavorsko, chránit a sdílet společný kulturní prostor se uskutečnila dvojjazyčná výstava mých fotografií na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, která trvala od 10. 12. 2019 do 11. 1. 2020. Výstava pod názvem Archaeocentrum pohledem fotografa se od 25. 9. do 25. 10. uskutečnila v Regionálním muzeu a galerii v Jičíně.

V roce 2020, z důvodu epidemické situace se nemohly konat akce v muzeu, vytvořila jsem tři videa z restaurování keramických nádob (nádoby jsem restaurovala a také vytvořila video). Jedno jsme zahrnuli do Mezinárodního dne archeologie (20. 10. 2020). V témže roce jsem v muzeu v Jičíně vytvořila také video o tom, co dělá archeolog v době covidové. Všechna výše zmíněná videa jsme prezentovali na sociálních sítích, což byla v té době jedna z mála možností, jak archeologii přiblížit nejširší veřejnosti.

Autorka: Eliška Mikulášková

3. místo ve studentské kategorii

Cílem profilu je přiblížit široké veřejnosti obor archeologie jako takový, ale i poznatky o prehistorických obdobích, kulturách, lokalitách a dalších zajímavostech z tohoto prostředí. S tím souvisí i spojení lidí se společným zájmem o minulost. Příspěvky na tento profil jsem začala vydávat v listopadu roku 2021, při zahájení studia archeologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Jedná se o mou volnočasovou zájmovou činnost, svůj profil vedu pro radost a těší mě, když se návštěvníci mohou dozvědět něco nového a když se jim mé příspěvky líbí. V tvorbě svých příspěvků se opírám zejména o učební materiály, ze kterých čerpám nebo z oficiálních zdrojů – recenzované archeologické časopisy, diplomové práce, odborná literatura apod. Většinou používám kombinaci několika kvůli eliminaci případných chyb. Postupně se ve svých příspěvcích zlepšuji i po grafické stránce, aby zaujala, což je velmi důležitý aspekt. Projekt je cílen na širokou veřejnost, ale i zájemce o archeologii v jejích nejrůznějších podobách. Příspěvky jsou tvořeny pouze v českém jazyce, protože jsou zaměřené pro českou veřejnost. V tento moment můj profil sleduje 146 lidí, příspěvků je 9. Nejvyšší počet „to se mi líbí“ je 33, v průměru 24,4 za všechny příspěvky. Instagramové příběhy trvající 24 hodin uvidí v přibližně 55 až 65 lidí a více. Čísla se můžou měnit v závislosti na vydání nových příspěvků a nových sledujících.

Autoři: Kateřina Blažková, Ladislav Rytíř, Klára Andresová Skoupá, Eva Schimerová, Lukáš Biška

Muzejní kategorie

Cílem projektu 1620 Cesta k porážce je připomenout významné události spojené s koncem české fáze třicetileté války. Představit má významné a mnohdy veřejností opomíjené děje, které předcházely bitvě na Bílé hoře. Projektu byla udělena záštita Ministerstva kultury ČR. Realizace projektu zahrnovala cyklus přednášek, výstava, archeologický experiment, reneactment, pochod a pietní akci. Cyklus veřejných přednášek proběhl formou streamovaného přenosu z Muzea T.G.M. Rakovník a Městské knihovny v Praze. Tvořily jej přednášky Život vojáků a jejich rodin v armádách třicetileté války - Mgr. et Mgr. Klára Andresová, Nálezový kontext rakovnického bojiště - Mgr. Zdeněk Šámal, Obrazové prameny k třicetileté válce - Prof. PhDr. Václav Matoušek, CSc, Bitva na Bílé hoře, vyvracení mýtů - pplk., Mgr. Otakar Foltýn, Druhý život bitvy na Bílé hoře - Doc. Mgr. Marie Koldinská, PhD.

Součástí projektu byla i výstava Život v táboře. Rekonstrukce dělostřelecké reduty proběhla jako archeologický experiment s budováním polního opevnění na základě dobových pramenů a dochovaných objektů nejen v prostoru rakovnického bojiště. Rekonstrukce části střetu u Rakovníka. Účast přislíbilo 36 spolků vojenské historie z 11 evropských zemí. Pochod historických jednotek a široké veřejnosti na Bílou horu po skutečné historické trase během 3 dní z Rakovníka na Bílou horu byl z důvodu pandemie proveden jen za účasti organizátorů. Pochod členů Českého klubu turistů proběhl v náhradním termínu pouze v prostoru rakovnického bojiště. Vzpomínkový akt u památníku na Bílé hoře proběhl ve spolupráci s opatstvím VENIO - Klášterem benediktinek na Bílé Hoře a Vojenským fondem solidarity. Projekt je zaměřen a širokou veřejnost a reenactory zabývající se třicetiletou válkou. Odborné otázky propojily řadu pracovišť z muzejní a akademické sféry: Muzeum T.G.M. Rakovník, Melicharovo vlastivědné muzeum, Katedra archeologie FF UHK, Historický ústav AV ČR, Ústav českých dějin FF UK, Katedra sociální a kulturní ekologie FF UK.

Autoři: Pavlína Komínková, Marek Novák, Kristýna Urbanová, Jan Půlpán, Barbora Bernartová, Radek Lukůvka, Ondřej Bílek, Eva Vaníčková

Muzejní kategorie

Projekt měl za cíl vytvořit rekonstrukci možné podoby jedné z nejbohatších žen starší doby železné na Moravě. Ze 40 lidských lebek, objevených J. Wanklem v Předsíni Býčí skály, zůstala ve sbírce Moravského zemského muzea v Brně pouze jedna. Jednalo se o lebku asi 30–35leté ženy, které se ve Wanklově a Absolonově rodině tradičně přezdívalo „princezna“, neboť pod její hlavou byl objeven shluk čtyř zmačkaných zlatých pásků tvořících vlasové spony, které přisuzovaly její nositelku mezi tehdejší společenskou nobilitu. Rekonstrukce obličeje a účesu „princezny“ vznikla ve spolupráci antropoložky Evy Vaníčkové a sochaře Ondřeje Bílka již v roce 2016. K takto vzniklému obličeji byla na popud pracovníků Muzea Blanenska v letech 2019–2020 doplněna celá figura, jejíž výška a proporce byly určeny dle tehdejšího průměru stanoveného na základě antropologických analýz. Vzhledem k záměru zakomponovat do podoby „princezny“ i zlaté vlasové spony, bylo nutné přistoupit i k odlišnému ztvárnění jejího účesu. Rekonstrukce princeznina oděvu, zahrnující ručně tkaný oděv, závoj a boty, vznikla v ateliéru Jak obléci pračlověka a vycházela z detailního studia nejen archeologických ale i ikonografických pramenů v kontextu celé Evropy 6. a 5. století př. Kr. Repliky doplňků zahrnující náramky, zdobená šatní spínadla, vlasové spony a kroužkový opasek byly vybrány výhradně z inventáře býčiskalského nálezu a jejich autorem je Radek Lukůvka.

Autorka: Lucie Rucká

Muzejní kategorie

Cílem akce Branou do minulosti bylo odpovídajícím způsobem oslavit znovuotevření renovovaného venkovního areálu Archeoparku Chotěbuz-Podobora a při té příležitosti přiblížit návštěvníkům poutavou a edukativní formou život lidí v raném středověku. Archeologická lokalita Chotěbuz-Podobora patří k nejvýznamnějším pravěkým a raně středověkým památkám Těšínského Slezska. Zdejší Archeopark je jednou z poboček Muzea Těšínska a funguje od roku 2006. V minulých letech prošel venkovní areál Archeoparku zásadní renovací a dne 12. 9. 2020 byl znovu otevřen pro veřejnost. Kromě vstupní budovy se stálou expozicí si tak návštěvníci mohli opět naplno užít i rekonstruovanou slovanskou hradbu a různé typy raně středověkých obydlí. Akce pořádaná u příležitosti znovuotevření byla výjimečná tím, že vzkřísila život na hradišti na všech frontách. Zásluhou hned několika skupin oživlé historie se návštěvníci mohli seznámit s výrobou keramiky, zbraní, šperků a látek, se zpracováním dřeva, kůže, kosti či jantaru, a dokonce i s dobovými jídly a hrami. Ucelený obraz života na hradišti zajistily rovněž ukázky oděvů, scénické a bojové ukázky a hudby. Projekt byl zaměřen na každou věkovou kategorii české veřejnosti. Případným polským návštěvníkům byli k dispozici průvodci ovládající polštinu.

Autorka: Nikola Šuhejová

Muzejní kategorie

Na zámku v Bruntále proběhl 16. října 2021 „Archeologický den“. Akci pro širokou veřejnost v historických prostorách sklepů připravilo Muzeum v Bruntále. Organizátoři necílili na jednu věkovou kategorii, program sestavili tak, aby informace během celé akce byly relevantní a zajímavé pro všechny. Cílem bylo návštěvníkům přiblížit suroviny jako kámen, kost či jantar a různé způsoby jejich zpracování od pravěku do středověku. Program byl koncipován do zhruba hodinových bloků, které vždy začínaly přednáškou a pokračovaly workshopem. Mimo tyto aktivity byla připravena ukázka pravěké a středověké stravy i s ochutnávkou. Pro nejmenší návštěvníky pak byl připraven dětský koutek, ve kterém měli možnost si vyrobit různé pravěké předměty dle vlastního výběru. I přesto, že celá akce proběhla pouze v českém jazyce, byla připravena varianta i pro anglicky mluvící návštěvníky. Počet návštěvníků byl přibližně 100, avšak celá akce byla zdarma.

Autoři: Petra Kaniová; František Kolář; Michal Zezula; Martin Materna; Adéla Kudlová; Ivan Berger; Renata Mikolašová

Muzejní kategorie

V působivém prostředí gotických suterénních prostor severního křídla zámku v Bílovci je představena podoba někdejšího pozdně středověkého městského hradu. Návštěvníci se seznamují s opevněním, způsobem bydlení i předměty všedního dne na hradě ve středověku. Základní myšlenkou návštěvnické trasy je snaha ukázat historickou stavbu a její prostředí jako obsáhlý archiv informací o té části minulosti, ke které se nedochovaly téměř žádné písemné zprávy či ikonografické prameny.

Návštěvník si doslova osahá původní zdivo středověkého hradu, stejně tak má možnost pomocí modelů a interaktivních prvků sledovat pravděpodobnou podobu tohoto panského sídla ve středověku a jeho další stavební vývoj. Součástí expozice jsou rovněž exponáty nalezené při archeologických výzkumech. Orientaci v expozici návštěvníkům usnadňuje doprovodná publikace Hrad Bílovec - Skrytý středověk - Průvodce expozicí s anglickým a německým resumé.

Autoři: Zuzana Havlická; Pavlína Doležalová; Filip Mond

Muzejní kategorie

Interaktivní rozšíření PRAVĚK NA DOTEK vzniklo k pětiletému výročí existence stálé expozice Archeoparku Pavlov. Je přirozeným vývojem a budoucím směrem, kterým se chce náš archeopark vydat. Jedná se o snahu přiblížit téma lovců mamutů návštěvníkovi všemi smysly. I když stálá expozice pracuje i s tradičními výstavními technikami, tedy představení exponátů přes skla vitrín, už na počátku vzniku stálé expozice pracovali její tvůrci i s moderními audiovizuálními technologiemi, které mají návštěvníka vtáhnout do období před 30 000 lety novým způsobem. Interaktivní rozšíření v tomto duchu pokračuje. Expozice na první pohled vypadá jako před 5 lety při jejím otevření, to zásadní se ukrývá v šuplících pod vitrínami, které zde byly umístěny již v roce 2016 a připravily tak prostor pro další vývoj. Každý z šuplíků rozpracovává další, ale ne zcela nová témata, kterým prozatím nebylo věnováno v expozici tolik prostoru, kolik by si zasloužila. Jedná se například o představení zpracování nejstarších textilií z kopřivy, repliky pazourkových nástrojů, využívaní kamenné suroviny, fauně z období lovců mamutů a mnohé další. Vše je návštěvníkovi volně přístupno. Každý šuplík je provázen i krátkými texty v češtině i angličtině, které logicky navazují na viditelně vystavené exponáty a témata, kterým se jednotlivé části expozice věnují.

Autoři: Petra Goláňová; Miloš Hlava; Jana Čižmářová

Muzejní kategorie

Keltové se na pálavských kopcích procházeli již 500 let před naším letopočtem. Keltové, nebo také Galové jsou nám asi nejznámější z populárních komiksů s Asterixem a Obelixem, ale jak doopravdy vypadali a žili lidé žijící na Jihu Moravy? Na tyto otázky odpovídá nová výstava Regionálního muzea v Mikulově. Ve spolupráci s Moravským zemským muzeem a Archeologickým ústavem Akademie věd v Brně předkládají návštěvníkům nejrůznější aspekty keltského života jako je náboženství, válečnictví nebo společenský život a umění. Návštěvníci se mohou těšit na unikátní exponáty i zajímavosti z běžného života Keltů v kraji pod Pálavou. K vidění ovšem nebudou pouze sbírkové předměty. „Snažili jsme se představit nejen život Keltů pod Pálavou, ale také práci archeologů, kteří často tráví na lokalitách při terénních výzkumech celé dny. Ještě více času však věnují práci v archivech a depozitářích. Díky tomu mohou nálezy zasadit do kontextu, propůjčit jim smysl a význam,“ říká ředitel muzea Petr Kubín.

Autorky: Irena Loskotová; Zdeňka Měchurová

Muzejní kategorie

Cílem výstavy je představit široké veřejnosti jeden z nejpočetnějších archeologických nálezů od jeho role ve středověké každodennosti až po současnou vypovídací hodnotu, interpretační potenciál a možnosti využití v kulturně vzdělávacím procesu. Výstava dokumentuje na příkladu nálezů ze čtyř královských měst, Brna, Jihlavy, Českých Budějovic a Plzně, vrcholně středověkou keramiku ve třech prezentačních rovinách, a to jako specifický výrobek hrnčířského řemesla od hledání surovinových zdrojů až po distribuci finálních výrobků, jako nepostradatelnou součást každodenního života středověké společnosti v různých sociálních souvislostech a také jako předmět archeologického výzkumu, který následně získává status muzejního sbírkového předmětu. Téma rozvíjí i řada interaktivních prvků, videa a foto sekvence z konzervace a restaurování nálezů a experimentální výroby středověké keramiky. Výstava je určena široké veřejnosti, v doprovodných programech dětské dílny cílí na první a druhý stupeň základních škol, v prezentaci hrnčířského řemesla pak na studenty takto zaměřených VOŠ, v komentovaných prohlídkách na studenty archeologie. Této poslední skupině je současně s dospělým návštěvníkem určen stejnojmenný katalog v češtině (Čapek, L. – Procházka, R. – Sedláčková, L. eds., 2021: Trojí život středověké keramiky. Plzeň) a angličtině (The Triple Life of Pottery). V brněnské realizaci výstavy v MZM proběhlo 10 komentovaných prohlídek pro specifické skupiny návštěvníků (studenti, spolky, cizinecké komunity) a tvůrčí dětská dílna (http://www.mzm.cz/aktuality/tvurci-dilna-pro-deti-ve-vystave-troji-zivot-stredoveke-keramiky/).

K lepšímu zpřístupnění výstavy ovlivněnému protiepidemickými opatřeními byla výstava zpracována i v online verzi.

Autorky: Johana Tlustá; Markéta Spitzerová

Studentská kategorie

Tento studentský projekt podpořený Grantovou agenturou Univerzity Karlovy si klade za cíl zkoumat, jak žáci základních a středních škol v České republice vnímají antickou kulturu, a tím tak pomoci efektivně popularizovat obor klasické archeologie. Zajímá nás, zda si žáci myslí, že znalost antické kultury je důležitá pro společnost a zda je klasická archeologie prospěšná, ale také, co žáky z antického světa zajímá, kde jsou mezery ve vědomostech a jak vnímají antiku v souvislosti se současností. Výzkum se týká také výuky dějepisu, konkrétně toho, co se jim ve výuce nebo učebnicích líbí a co jim tam naopak chybí. K měření postojů žáků byly využity dotazníky s otevřenými a uzavřenými otázkami. Projekt je rozdělen do tří let. V prvním roce (2021) byla získána data z dotazníků, do kterých se zapojilo 510 žáků z 18 škol v první fázi a z nich 303 žáků z 16 škol ve fázi druhé. Zároveň bylo provedeno šest rozhovorů s pedagogy. V druhém roce (2022) proběhne analýza získaných dat a měření dopadu edukačních programů na postoje a znalosti žáků. Třetí rok je zaměřen na situaci v zahraničí. Na základě dat bude vytvořena metodika pro pedagogy, ale také strategie pro práci s veřejností školního věku v rámci Ústavu pro klasickou archeologii.

Autoři: Jan Mařík, Kristina Jarošová, Lumír Poláček, Zdenka Kosarová

Akademická kategorie

V souvislosti s omezenými možnostmi cestování v boji proti šíření nemoci COVID-19 v roce 2020 přišly Archeologické ústavy v Praze a v Brně s myšlenkou nabídnout zájemcům archeologické lokality jako nová místa k poznávání v rámci České republiky. Oslovily tedy Národní památkový ústav a na 40 dalších archeologických a muzejních institucí a společně připravily soubor komentovaných prohlídek po archeologických lokalitách. Naskytla se tak příležitost prezentovat výsledky archeologických výzkumů, popularizovat archeologii, ale zároveň také ukázat archeologické památky jako nedílnou součást kulturní krajiny, kterou je nutno respektovat i chránit.

Projekt Archeologické léto, pokračující v roce 2021, je výsledkem spolupráce celé archeologické obce České republiky s celospolečenským dopadem. Archeologické ústavy AV ČR v Praze a v Brně akci koordinují, nicméně největší díl práce a osobního nasazení vložili archeologové, kteří vstoupili do role terénních průvodců. Jim, a jejich institucím patří ocenění a dík.

Hlavním zdrojem informací se staly webové a Facebookové stránky obou ústavů a také rezervační systém, jehož prostřednictvím si zájemci rezervovali své termíny prohlídek. Akce probíhala takřka 3 měsíce (od 26. června do 22. září), v jejichž průběhu se podařilo uskutečnit 237 komentovaných prohlídek na 73 lokalitách. Role průvodců se chopili archeologové, kteří danou lokalitu dlouhodobě studují nebo se přímo podíleli na místě na archeologických výzkumech, čímž byla zajištěna vysoká profesní odbornost výkladu. Část lokalit byla navázána na informace poskytované online na portálu Archeologický atlas České republiky. Akce byla cílena přímo na obyvatele ČR, přednášky tedy probíhaly pouze v českém jazyce. Nicméně Archeologický atlas ČR nabízí také anglickou verzi základních informací o lokalitách.

Komentované prohlídky si rezervovalo celkem 3700 účastníků, ovšem z řady prohlídek víme, že nakonec dorazilo návštěvníků mnohem více. Podle údajů z Facebooku se nám podařilo společně oslovit přes 38 tisíc lidí. Na stránky Archeologického léta evidujeme 30 078 přístupů z 9 133 unikátních IP adres. Velmi důležitá byla v tomto směru podpora médií, kde se o Archeologickém létu objevilo téměř 200 zpráv. Podle zkušeností některých průvodců můžeme návštěvníky rozdělit do dvou velkých skupin. Byli to jednak místní obyvatelé, kteří byli často překvapeni příběhem archeologické lokality, o níž měli dosud jen malé povědomí, nebo ji neznali vůbec. Druhou část návštěvníků tvořili „skalní“ zájemci o archeologii, kteří byli ochotni cestovat za zážitkem stovky kilometrů. Podle rezervačního systému dosáhl podíl vracejících se návštěvníků 38 %. Zastoupeny byly všechny věkové (i sociální) skupiny návštěvníků, pro něž byla kromě pozorovaných terénních reliktů další přidanou hodnotou možnost přímé komunikace s archeologem, která přinesla množství zajímavých podnětů.

V roce 2020 se zapojily tyto instituce

• Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
• Archeo Pro o.p.s.
• Archeologické muzeum Šatlava v České Lípě
• Archeologický ústav FF JU
• Archeopark pravěku Všestary
• Archeoskanzen Březno u Loun
• Dům přírody Moravského krasu
• Jeskyňářská skupina ČSS 6-01 Býčí skála
• Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích
• Masarykovo muzeum Hodonín
• Moravské zemské muzeum
• Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou
• Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici, p.o.
• Muzeum Brněnska
• Muzeum Cheb, příspěvková organizace Karlovarského kraje
• Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně
• Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích, p. o.
• Muzeum Komenského v Přerově, p.o.
• Muzeum města Ústí nad Labem
• Muzeum regionu Boskovicka
• Muzeum T. G. M. Rakovník, p.o.
• Muzeum východních Čech v Hradci Králové
• Národní památkový ústav
• Oblastní muzeum Litoměřice
• Oblastní muzeum v Lounech, p. o.
• Podřipské muzeum Roudnice nad Labem
• Prácheňské muzeum v Písku
• Regionální muzeum a galerie v Jičíně
• Regionální muzeum v Kolíně
• Regionální muzeum v Mikulově
• Regionální muzeum Vysoké Mýto
• Správa jeskyní České republiky
• Univerzita Hradec Králové
• Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofické fakulta, katedra historie - sekce archeologie
• Ústav archeologické památkové péče Brno, v. v. i.
• Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, v. v. i.
• Ústav archeologie a muzeologie, FF MU, Brno
• Ústav pro archeologii FFUK
• Ústav pro klasickou archeologii FF UK
• Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, p. o. Libereckého kraje
• Západočeská univerzita - Filozofická fakulta