Hodnocené projekty za rok 2019

Autor: Pavel Titz

1. místo v kategorii Akademická cena

Rokem 2019 vyvrcholil tříletý projekt „ArchaeoCentrum Čechy-Bavorsko. Chránit a sdílet společný kulturní prostor“. V jeho rámci se v roce 2019 uskutečnilo 47 akcí pro širokou veřejnost Plzeňského kraje a přilehlé části Bavorska. Cílem společného úsilí sedmi odborných institucí bylo atraktivní cestou přiblížit archeologii co nejširšímu spektru veřejnosti a posílit tak na jedné straně povědomí o archeologii a na straně druhé též pozici archeologie v současné společnosti. Seznámení s archeologií a dávnější minulostí navíc obyvatelstvu regionů na obou stranách česko-německé hranice nabídlo možnost nahlížet na dějiny pod úhlem tolik nezatíženým událostmi 20. století a i ty eventuálně chápat v rámci možností objektivního historického a archeologického bádání. Byla kontaktována školní mládež (nejčastěji v rámci vyučování), dospělí, senioři a rodiny s dětmi v jejich volném čase (dny víkendové i všední). V roce 2019 se uvedených akcí zúčastnilo 10457 osob všech věkových kategorií.

Projekt cílil i na učitele dějepisu a podpořil jejich snahu učit kvalitně o pravěku, antice a středověku na jejich potřeby zaměřenými přednáškami a nabídkou pro ně do výuky vytvořených materiálů. V této rovině se aktivity projektu zaměřily i na učitele budoucí a zapojily do činnosti studenty historie pedagogické fakulty ZČU v Plzni a zároveň podpořily studenty archeologie filozofických fakult ZČU v Plzni a UK v Praze ve směřování k popularizaci archeologie.

Projekt propojil odborná pracoviště z ČR a SRN: Via Carolina e.V. v Bärnau, Institut für Archäologische Wissenschaften, Denkmalwissenschaften und Kunstgeschichte Univerzity Bamberg, Katedru archeologie FF a Katedru historie Pedagogické fakulty ZČU v Plzni,  Ústav pro archeologii FF UK, Západočeské muzeum v Plzni a Muzeum Českého lesa v Tachově.

Autoři: Balázs Komoróczy, Marek Vlach, Pavla Růžičková

2. místo v kategorii Akademická cena

Rokem 2019 vyvrcholil tříletý projekt „ArchaeoCentrum Čechy-Bavorsko. Chránit a sdílet společný kulturní prostor“. V jeho rámci se v roce 2019 uskutečnilo 47 akcí pro širokou veřejnost Plzeňského kraje a přilehlé části Bavorska. Cílem společného úsilí sedmi odborných institucí bylo atraktivní cestou přiblížit archeologii co nejširšímu spektru veřejnosti a posílit tak na jedné straně povědomí o archeologii a na straně druhé též pozici archeologie v současné společnosti. Seznámení s archeologií a dávnější minulostí navíc obyvatelstvu regionů na obou stranách česko-německé hranice nabídlo možnost nahlížet na dějiny pod úhlem tolik nezatíženým událostmi 20. století a i ty eventuálně chápat v rámci možností objektivního historického a archeologického bádání. Byla kontaktována školní mládež (nejčastěji v rámci vyučování), dospělí, senioři a rodiny s dětmi v jejich volném čase (dny víkendové i všední). V roce 2019 se uvedených akcí zúčastnilo 10457 osob všech věkových kategorií.

Projekt cílil i na učitele dějepisu a podpořil jejich snahu učit kvalitně o pravěku, antice a středověku na jejich potřeby zaměřenými přednáškami a nabídkou pro ně do výuky vytvořených materiálů. V této rovině se aktivity projektu zaměřily i na učitele budoucí a zapojily do činnosti studenty historie pedagogické fakulty ZČU v Plzni a zároveň podpořily studenty archeologie filozofických fakult ZČU v Plzni a UK v Praze ve směřování k popularizaci archeologie.

Projekt propojil odborná pracoviště z ČR a SRN: Via Carolina e.V. v Bärnau, Institut für Archäologische Wissenschaften, Denkmalwissenschaften und Kunstgeschichte Univerzity Bamberg, Katedru archeologie FF a Katedru historie Pedagogické fakulty ZČU v Plzni,  Ústav pro archeologii FF UK, Západočeské muzeum v Plzni a Muzeum Českého lesa v Tachově.

Autoři: Marek Novák, Andrea Koucká, Renáta Žáková

3. místo v kategorii Akademická cena

První ročník akce Pazourkova letní škola archeologie byl uspořádán v létě roku 2018 v návaznosti na otevření expozice s názvem Cesta do pravěku Blanenska s podtitulem Detektivní putování s archeologem Pazourkem proti proudu času. Vzhledem ke kladnému ohlasu účastníků bylo vedením muzea rozhodnuto akci uspořádat v určité obměně znovu již bez projektové podpory. Na začátku srpna roku 2019 započal druhý ročník třídenní Pazourkovy letní školy archeologie, jehož cílem bylo, stejně jako v předchozím roce, širší veřejnosti blíže představit práci archeologa a konzervátora přímo v terénu a v laboratoři. Účastníci během třídenního kurzu získali základní teoretický vhled do problematiky archeologie a vyzkoušeli si celou řadu metod, kterými získáváme, dokumentujeme a uchováváme archeologické dědictví pro budoucí generace. Důraz byl kladen na to, aby si každý účastník mohl danou metodu osvojit a vyzkoušet.

První den si účastníci vyzkoušeli základní nedestruktivní metody dokumentace a sběru dat v terénu - povrchový sběr nálezů, použití detektoru kovů a fotodokumentaci antropogenních reliktů. Všechny skutečné nálezy získané sběrem byly popsány, zaměřeny a roztříděny dle jednotlivých kategorií (keramika, mazanice, kosti, kovy). Aktivity druhého dne byly rozděleny na dvě skupiny. Zatímco jedna skupina prováděla terénní odkryv simulovaného žárového hrobu, druhá skupina se mezitím seznámila se základy konzervace, čištění a kresebné dokumentace nálezů, které hned uplatnila na nálezech získaných při prospekci předešlého dne. Odkryv hrobu probíhal dle standardní metodiky -  začištění zkoumané plochy, odkryv, fotografická a kresebná dokumentace závalu, preparace na poloviny. Keramické nádoby pokrývající dno hrobové jámy se fotograficky i kresebně zdokumentovaly, každý účastník vybral a vyzvedl jednu nádobu, jejíž výplň proplavil. Keramické nádoby, další kovové, skleněné nebo kostěné milodary měli suchou cestou očistit, slepit, zdokumentovat a pomocí odborné literatury určit jejich název a stáří.  Nálezy a výsledky plavení – zbytky kremace a archeobotanické vzorky na závěr odprezentovali svým kolegům.

Autor: Aleš Hoch

1. místo v kategorii Muzejní cena

Svět středověkých her je interaktivní výstava, seznamující návštěvníka se středověkou zábavou a hrami pomocí originálních archeologických nálezů a jejich funkčních replik. „Mysleli jste si, že míčové sporty jsou čistě moderní záležitost? Že hazard ničí lidské životy pouze dnes? A co děti, hrají si jinak než kdysi jejich vrstevníci? Zvládli byste vyhrát turnaj ve střelbě? Roztočit káču? Obrat bližního v kostkách? A co zadrnkat své milé na strunný nástroj?“

Autorská výstava probíhala v prostorách Muzea Vysočiny Jihlava v období od 5. 4. 2019 do 26. 6. 2019. V jejím rámci bylo laické i odborné veřejnosti představeno téměř 150 originálních artefaktů pocházejících z více než čtyř desítek českých, moravských a slezských lokalit, datovaných od 12. po 16. století. Tyto předměty pokrývaly širokou škálu tehdy známých her a zábav (hry hazardní, deskové, dětské, míčové, rytířský turnaj, lov, hudbu, zimní zábavu aj.). Přibližně polovina artefaktů nebyla dosud publikována, některé byly v našem prostředí ukázány zcela poprvé.

Archeologickou část výstavy doplňovaly funkční repliky vybraných her a zábav, které si mohli návštěvníci bez omezení vyzkoušet. Přednost dostaly zejména jejich zaniklé formy nebo naopak ty, které v různě transformovaných podobách přetrvaly do současnosti, ale obecné povědomí o jejich původu se již vytratilo. Tato sekce byla zacílena především na mladší část populace, rodiny a školní výpravy.

Výstavu za necelé tři měsíce trvání zhlédlo na 2 500 návštěvníků. V jejím rámci byl ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni připraven a vydán stejnojmenný komentovaný katalog v nákladu 500 ks (s katalogovou mutací v angličtině). Pořádány byly tematické přednášky pro veřejnost a komentované prohlídky. Po svém ukončení byla výstava vyžádána k dalším zápůjčkám a je tak možné ji spatřit i v jiných muzejních institucích.

Autoři: Radomír Tichý, Iva Dohnálková, Monika Aulická, Michaela Nikolajevová, Martin Týfa

2. místo v kategorii Muzejní cena

Předchůdcem Archeoparku Všestary bylo Centrum experimentální archeologie Všestary a První vysokoškolské centrum experimentální archeologie. Zde začaly být realizovány i programy školních exkurzí a speciálních dnů věnovaných návštěvám veřejnosti zvaných později jako tzv. Dny živé archeologie. Důležitou součástí programů se stal tzv. Kabinet experimentální archeologie, který stál na počátku navrhovaného a v roce 2012 i stavebně realizovaného Archeoparku pravěku.

V současnosti 14 nabízených programů je rozděleno na tzv. výukové programy a praktické programy. Výukové programy jsou dvojího typu: pro první stupeň ZŠ - Lovci poslední doby ledové, Život prvních zemědělců, pro druhý stupeň ZŠ a SŠ - Pravěk 1 (interiér: přehled práce archeologa, různé typy modelových lokalit, model pravěké krajiny, výstava replik hmotné kultury, videoprogram) a Pravěk 2 (venkovní areál: rekonstrukce obytných i hospodářských budov pravěku, technologické stavby - pece, výhně, hrnčírna a kovárna; děti si vyzkouší práci s dřevěnými motykami, kamennou a měděnou sekerou, drcení obilí, broušení a vrtání kamenných seker, práci na vertikálním stavu a hod dřevěným oštěpem). Program navazuje a doplňuje učivo dějepisu pro 6. třídy. Jedna skupinka na jednoho průvodce má velikost maximálně 30 dětí.  

Praktické programy se zaměřují na specifické téma, obsahují více praktického zkoušení, avšak pro menší skupinky dětí - cca pro 18 na jednoho průvodce. V roce 2019 Archeopark navštívilo 7208 žáků základních a středních škol v rámci školních exkurzí a příměstských táborů (v roce 2018 6016, v roce 2017 5913, v roce 2016 5907, v roce 2015 to bylo 7150 a v roce 2014 to bylo 6430).  Příměstské tábory tvoří s ohledem na celodenní pobyt dětí v Archeoparku jen malou část uvedených programů. Počet dětí příměstských táborů organizovaných Archeoparkem představuje jen zlomek uvedených počtů (přes 200 dětí ročně).

Autor: Robert Najman

3. místo v kategorii Muzejní cena

Cílem projektu bylo vydat populárně naučnou publikaci o archeologii na Litovelsku a ve spolupráci s Muzeem Litovel připravit výstavu a pestrý program nejen v Litovli v období od poloviny září do poloviny prosince 2019. Publikace formátu A4 o rozsahu 220 stran je rozčleněna do šesti kapitol, jež jsou koncipovány jako výpravy za poznáním. Křest se uskutečnil v rámci vernisáže výstavy v Muzeu Litovel dne 15. října 2019. Protože Muzeum Litovel nemá v současnosti vlastního archeologa, byla chronologicky pojatá výstava připravena z iniciativy členů Muzejní společnosti Litovelska, z. S. (MSL). Výstava byla otevřena od 16. října do 1. prosince 2019. Byla doplněna o komentované prohlídky a tvůrčí dílny pro školní skupiny dětí od 6 do 13 let. V září, říjnu, listopadu i prosinci 2019 probíhaly exteriérové aktivity: Den archeologie, Vycházky s archeologem – Archeologická Litovel, Cholina, Třesín, Plavby na zaklenutém Nečízu, Výprava po středověkých tvrzích na Litovelsku. Přednášky byly zaměřeny na metody, významné lokality Litoveska, i na vzdělávání zástupců municipality: Moderní metody v archeologii, Mladečské jeskyně, Přednáška pro strážníky MP Litovle, Uničova a Šternberka, Přednáška pro starosty mikroregionu Litovelsko. Vyšel článek od Miloše Hlavy v Litovelských novinách, informace o akcích byly vydávány i z Muzea Litovel. V listopadu 2019 vyšel příspěvek v novinách Olomouckého kraje Krajánek a Žurnálu Univerzity Palackého v Olomouci.

Autoři: Kristýna Boučková, Barbora Slivková, Filip Ševčík

1. místo v kategorii Studentská cena

Studentský archeologický spolek SAMUNI se již tři roky systematicky věnuje popularizaci archeologie prostřednictvím přednášek pro SŠ a ZŠ a jednorázových openspace akcích. Spolek funguje na dobrovolnické bázi. Nejnovější program tzv. Výrobních řad byl uveden v rámci čtyř velkých akcí od září do prosince 2020. Každá akce měla odlišný charakter a cílovou skupinu návštěvníků, čemuž jsme uzpůsobili i koncept a realizaci. Účelem „výrobních řad“ je prohloubit a vybudit návštěvníkovo kritické myšlení. V jedné řadě je vždy několik předmětů, které představují různé fáze výroby daného nástroje/oděvu/předmětu. Návštěvníci mají mimo jiné seřadit správně jednotlivé kroky výroby, nebo jsme na nich demonstrovali náročnost a množství kroků nutných k získání toho kterého artefaktu. Dalším z cílů je přiblížit lidem jak velkou zátěž tato činnost představovala pro krajinu. Naše výrobní řady se skládají ze setů zaměřených na metalurgii bronzu, textilní zpracování a výrobu, broušenou industrii a štípanou industrii.

27. 9. 2020 Noc vědců 2020 – Šetrně k planetě. Výrobní řady, postery a exkavační krychličky prezentovaly chování člověka ke krajině v pravěku, a přínos archeologie pro současnou společnost. Návštěvnost 240 osob.
19. 10. 2019 Mezinárodní den archeologie na Špilberku. Kromě výrobních řad byly prezentovány techniky zpracování potravin, základy a zásady detektorové prospekce, přednášky o zásahu člověka do krajiny v době bronzové a ve středověku. Návštěvnost 220 osob.

4. 11. 2019 Přednášky pro 5.-8. třídu na ZŠ Prosiměřice. Koncept přednášek přizpůsoben probírané látce v jednotlivých ročnících a cílen na představení témat jinak než klasickou výukovou metodou – zapojování, interakce s využitím artefaktů a výrobních řad. Cca 140 žáků.

14. 12. MjUNI. Ukázky terénní prospekce a exkavace, výrobní řady a prezentace dopadů technologií na krajinu. Exkavační krychličky s artefakty. 20 studentů.

Dále se podíleli: Jan Havelka, Emil Holek, David Hons, Zuzana Kopáčová, Kristína Lacová, Tereza Polláková.

Autoři: Petr Sokol, Robert Trnka, Jan Hajšman, Milan Řezáč

Mimořádná cena

Příručka je určena všem příznivcům archeologie, bez rozdílu hloubky jejich zájmu. Naprostí laici získají základní představu o práci archeologů, pokročilejší zde naleznou rady a tipy, jak zálibu rozvíjet. Srozumitelná a čtivá publikace psaná s nadhledem bez rezignace na věcnou správnost přináší praktický pohled na základní archeologické činnosti a problematiku ochrany archeologického dědictví, laiky seznamuje s významným segmentem práce archeologů. Snaží se na pravou míru uvádět některé kolující mýty o archeologii a vytvářet prostor pro oboustranně výhodnou spolupráci amatérských zájemců s profesionálními archeology. Druhé vydání navazuje na první vydání z roku 2009 a významnou měrou ho aktualizuje, rozvíjí a doplňuje o další informace i obrazové přílohy. Cílem publikace je popularizace oboru archeologie u laické veřejnosti, ale i rozvíjení vědomostí vážnějších zájemců o tento vědní obor. Důraz je kladen na možnosti oboustranně užitečného zapojení laiků do spolupráce s archeology a na vyvracení tradovaných mýtů a omylů týkající se archeologů a archeologie. Publikace seznamuje čtenáře s běžnou činností archeologů a základními metodami archeologické práce, poskytuje základní teoretické znalosti, ale i návody a praktické rady pro rozvíjení vlastní „badatelské“ záliby v legislativních i etických mezích.

Autor: Zdeněk Omelka

Studentská kategorie

V roce 2019 jsem uskutečnil pro obec Hrušovany n. Jev. přednášky pro veřejnost a vytvořil dvě informační tabule pod hlavičkou "Po stopách historie Hrušovan nad Jevišovkou". Informační tabule jsou na téma trojitého příkopu ze starší doby bronzové, který v katastru obce máme, a o kterém veřejnost v podstatě nevěděla. Korektury provedlo Jihomoravské muzeum ve Znojmě a tabule financovalo město.

První přednáška byla formou komentované archeologické vycházky, kdy jsme s místním historikem M. Fouskem procházeli obcí a okolím a lidem jsme povídali o jednotlivých místech, s využitím tištěných archeologických materiálů. Přítomno cca. 50 lidí. Druhá přednáška proběhla ve společenském centru, kde jsme opět s p. Fouskem prezentovali informace - ode mne archeologie a od kolegy historie od raného novověku. Přítomno cca. 100 lidí. Dvě přednášky s prezentací replik artefaktů proběhly pro základní školu pro 6. třídu. Podklady pro přednášky jsem využil ze seminárních a semestrálních prací ze studia. Mediální podporu a zázemí akcí zajišťuje Spolek pro hrušovanský zámek. Akce byly prezentovány v místním tisku, kde vyšel i můj článek. V roce 2020 bych na tuto činnost navázal. Byl jsem také osloven, abych tento typ přednášek přenesl obsahem pro celý mikroregion Hrušovansko.

Autoři: Petr Rataj, Barbora Kožušníková

Studentská kategorie

Projekt „Po stopách Jantarové stezky“ byl koncipován tak, aby se návštěvníci mohli seznámit během jednoho dne s každodenním životem a obchodem v období pravěku. Samotná akce proběhla 15. června 2019. Návštěvníkům byla prezentována výroba a barvení tkanin, zpracování kovů a výroba pomocí metody odlévání, výroba kostěných předmětů, výroba keramických nádob a techniky zdobení. Návštěvníci se tak seznámili s běžnými výrobky a „luxusním“ zbožím získávaným pomocí obchodu. Mimo tyto aktivity byla připravena ukázka pravěké stravy i s ochutnávkou, dále byla připravena ukázka archeologických vykopávek. Pro nejmenší návštěvníky byl připraven dětský koutek, ve kterém mohli zkusit hry s pravěkou tématikou.

Díky širokému záběru tohoto tématu byl zajištěn program pro všechny věkové skupiny.

Jednotlivá archeologické stanoviště měla výklady připraveny také v anglickém jazyce.

Počet návštěvníků byl 309, dle vydaných vstupenek.

Autoři: Ondrej Bobula, Petr Žaža, Jakub Havlíček, Daniela Vaněčková, Andrej Púčať

Studentská kategorie

Hlavným cieľom nášho projektu je verejnosti čo najbližšie a najvernejšie predstaviť stredovek v jeho vernej podobe. Projekt je zameraný na organizáciu festivalu, ktorý by mal mať každoročnú tradíciu. Jedná sa o festival, ktorý prezentuje obdobie začiatku 14. storočia, teda je zameraný na obdobia doloženej existencie hradu Rokštejn. Počas celého dňa je návštevníkom k dispozícii ako možnosť ochutnávky stredovekej kuchyne, tak aj ukážky duelov a remeselných postupov verne kopírujúcich stredoveké zvyklosti. Počas dňa návštevníci môžu navyše navštíviť archeologickú základňu na Panskej Lhote a zúčastniť sa komentovanej prehliadky hradu. Cieľom projektu je vzbudiť záujem návštevníkov všetkých vekových kategórii, preto je program festivalu tomuto cieľu prispôsobený.

Keďže zatiaľ sa uskutočnil iba jeden ročník akcie, je pre nás veľmi náročné hodnotiť jej návštevnosť. Už na základe prvého ročníka však môžeme konštatovať vysoký záujem a pomerne veľkú účasť, ktorá sa aj napriek zlému počasiu pohybovala odhadom medzi 350-400 návštevníkmi. Veríme, že nasledujúce ročníky bude návštevnosť na akcií iba stúpať, pestrosť programu sa bude rozširovať, vďaka čomu budeme schopní zaujať ešte väčšie publikum.

Autor: Denisa Brejchová

Muzejní kategorie

Vzdělávací program Cesta do pravěku Plzeňského kraje seznamuje žáky ZŠ a víceletých gymnázií interaktivní a zábavnou formou s archeologickým dědictvím a s dějinami od pravěku do raného středověku jako časovým sledem událostí. Program odkazuje na sbírkové předměty v expozici Archeologie a skládá se ze čtyř fází: úvod (interaktivní dialog lektor - žáci), práce s interaktivní časovou osou, experiment a samostatná činnost (práce s badatelskými listy v expozici a ve škole). Důraz je kladen na pochopení vztahů mezi ději a jevy, program zasazuje národní historii do souvislostí s důležitými a všeobecně známými světovými dějinami a upozorňuje na hlavní reálie včetně regionálních specifik. Cílem projektu je provést žáky v úzké kooperaci školy a muzea vybranými tématy školního vzdělávacího programu a nabídnout jedinečnou možnost propojení teoretických poznatků o archeologických kulturách a nemovitých památkách s konkrétními artefakty, naučit žáky využívat sbírky muzeí jako informační zdroje pro pochopení minulosti a nabídnout možnost autentického zážitku v muzejním prostředí. 

Autoři: Samuel Španihel, Petr Stodůlka

Muzejní kategorie

Výstava Na skok do pravěku! probíhala v Muzeu regionu Valašsko, p. o. zámku Vsetín od 2. července do 3. listopadu 2019. Výstava byla věnovaná pravěku Valašska a Kelečska, a zaměřila zejména na progres, který učinila archeologie v regionu během posledních let a také nabídla nový pohled na dějiny Valašska. Soustředila se rovněž na krajinnou archeologii a kultury, které byly ve stínu dlouhodobě preferované lužické a púchovské kultury. Výstava představila převážně nové nálezy, které naše muzeum získalo formou vlastního výzkumu v průběhu posledních pěti let. Cílem výstavy byla prezentace archeologické vědy laické veřejnosti, jako každodenní a živé součásti kulturního obrazu Valašska, na které se může podílet každý.

Výstava měla povedené grafické ztvárnění, které mělo přiblížit období pravěku i nejmladší generaci, a to formou komiksu. Záměrem byla snaha poukázat na fakt, že obdobné problémy s jakými se potýká člověk 21. století, zažíval i lovec mamutů nebo zemědělec z mladší doby kamenné; mění se jenom kulisa a prostředky. Pomocí specifických symbolů jednotlivých dějinných období, které byly umístěny u každého nálezu, textu nebo interaktivity, byly ve výstavě vytvořeny pomyslné vazby spojující vybrané předměty z jednotlivých okruhů do lehce sledovatelných „naučných stezek“, které vedly skrze celou výstavu. Díky množství interaktivit, které MRV získalo v průběhu posledních 4 let (hrob, štípací ateliér, kopie dobové keramiky), byla výstava určena hlavně pro školy, pro které je říjen obdobím studia pravěku. Výstavu provázel rozsáhlý doprovodný program určený zejména pro školní kolektivy a veřejnost. Lektorské programy byly zaměřeny na štípanou industrii a simulaci archeologického výzkumu. Výstava byla využita pro dvoudenní vzdělávací workshop Gymnázia F. Palackého ve Val. Meziříčí, kterým prošli všechny třídy 1. ročníku. Celková návštěvnost výstavy byla 14 266 lidí. Výstava měla ohlas v ČT a regionálních TV.

Autoři: Karolína Klinecká, Ivana Hluštíková

Muzejní kategorie

Motto: Nechme děti růst z našich pravěkých kořenů, aby měly zdravý kořínek. „Kořínek“ je edukační projekt, který poskytuje zázemí, program a lektory pro děti, rodiče i celé rodiny v prostředí archeoskanzenu Březno a jeho okolí. Kořínek má zázemí v jurtě, ve veřejnosti nepřístupné části areálu skanzenu. Svou činností podporuje rozvoj komunitních aktivit ve skanzenu. Využívá potenciálu pravěkého prostředí a způsobu života pro zdravý vývoj dnešních dětí v úzkém sepětí s přírodou i vlastními kořeny. Kořínek je způsob, jak využít edukační potenciál skanzenu celoročně a to i mimo návštěvnickou a edukační sezonu. Děti tráví den v přírodě, ale podílí se i na péči o areál, stavby, zahrádky, a zvířata ve skanzenu. Přicházejí do kontaktu se základními materiály, které si mohou osahat, učí se zručnosti, odolnosti a zodpovědnosti, využívat možnosti, které poskytuje jejich okolí, řešit problémy samostatně, hledat vlastní hranice, učí se rozumět přírodě, ostatním lidem a tím i samy sobě. Aktivity zahrnovaly tematické tvořivé programy pro nejmenší při víkendových akcích ve skanzenu (8 víkendů, 1500 návštěvníků, z toho cca 700 dětí), dobrodružné výpravy do přírody a pravěké aktivity pro děti při brigádách a workshopech pro dospělé, i samostatně (10-12 dětí, 1x měsíčně), příměstské tábory „Život v pravěku“ ve skanzenu o letních prázdninách (3x týden, 12 dětí na turnus) a celotýdenní volnočasový klub Kořínek pro děti 3-7 let ve skanzenu (18 dětí).

Autoři: Miroslav Šafář, Rudolf Beran, Balász Komoróczy, Pavla Růžičková, Eduard Droberjar, Jana Němcová, Zuzana Jarůšková

Akademická kategorie

Rok 2019 vyhlásilo vedení města Jevíčka po diskusích s archeology ze čtyř různých odborných archeologických institucí působících na území města jako Rok římsko-germánských válek na Malé Hané. Celoroční program kulturních, vzdělávacích a popularizačních aktivit reflektoval dlouhodobé archeologické výzkumy (germánské sídliště a pohřebiště v poloze Pod příční cestou, hrotitý příkop římského pochodového tábora z období tzv. Markomanských válek za císaře Marca Aurelia v poloze Na Panském). Četné římské importy, získané ze žárového pohřebiště, svědčí o významných nadregionálních kontaktech, které udržovali místní polabští Germáni (Svébové) s římskými provinciemi. Jevíčko je nejseverněji doloženým římským opěrným bodem. Jedním z vrcholů programu byl festival Jevíčkovění (přes 1.000 návštěvníků), kdy v průběhu 3 dní malohanáckou metropolí táhl římsko-germánký duch bojovníků a vojáků z historických uskupení Projekt Marobudum, Legio X Gemina PIA FIDELIS a Legio XIII Gemina tábořících v Panském dvoře. K tématu se vztahovaly přednášky, výstava Výtvarného oboru ZUŠ a městského muzea, i řada uměleckých vystoupení (divadelní přestavení Plautova Darmojeda v podání studentů FF MU, recitace, hudební produkce). Akce provázely tištěné materiály vycházející v místním literárním a vlastivědným čtvrtletníku Iniciály (vycházející v nákladu 3000 výtisků), mediální prezentace a osvětové programy. Součástí programu se stala i konference Archeologie barbarů 2019 v Jevíčku, jejíž program byl zčásti otevřen veřejnosti.

Autoři: Martin Kuna, Marcela Starcová, Jana Maříková-Kubková (eds) a kolektiv autorů AÚ AV ČR v Praze

Akademická kategorie

Publikace "Sto let v archeologii" si klade za cíl doložit populární formou roli Archeologického ústavu Akademie věd v moderní české archeologii a zároveň význam archeologie jako oboru pro českou společnost v uplynulém století. Podat čtivým a pro širší veřejnost přitažlivým způsobem dějiny nějaké instituce je obecně nesnadným úkolem. V případě knihy "Sto let v archeologii" se o to autoři pokoušejí prostřednictvím stovky krátkých příběhů situovaných do jednotlivých let existence Archeologického ústavu. Dějiny instituce jsou záměrně podávány jen „mimoděk“, v hlubší rovině textů, přičemž v prvním plánu jsou sledovány příběhy jednotlivých významných objevů, nálezů a terénních projektů, které s Archeologickým ústavem souvisely. Základní sadu kapitol doplňuje devět tematických boxů vázaných ke každodennímu životu instituce a mimořádným událostem v jejím vývoji. Zájemcům o přesnější situování příběhů ve vývoji instituce jsou určeny tři krátké historické úvody před jednotlivými oddíly knihy, a pokud by se čtenář chtěl s tématem seznamovat ještě hlouběji, může využít odkazy na odbornou literaturu a grantové projekty.

Dějiny české archeologie jsou, zejména díky pracím Karla Sklenáře, dobře zpracovány pro období, které vzniku Archeologického ústavu předcházelo; vývoj české archeologie po roce 1918 zatím souhrnně zpracován nebyl. V rámci jisté zkratky chápou autoři uplynulých sto let jako „druhé století“ české archeologie charakterizované jejím přerodem z amatérského starožitnictví a obrozenecky romantického studia minulosti v disciplínu řízenou profesionálními archeology, užívající vědecké metody a zohledňující své úkoly při tvorbě národní identity. Právě v tomto procesu sehrál Archeologický ústav v Praze (později i v Brně) klíčovou roli. Předložená publikace se pokouší podat všeobecně srozumitelnou zprávu o tomto vývoji a jeho výsledcích; v mnoha ohledech však musela vstoupit na pole, které dosud nebylo zpracováno ani v odborné literatuře.

Autor: Jan Prostředník

Muzejní kategorie

V sobotu 14. září roku 2019 byla slavnostně zpřístupněna expozice v gotickém kostele sv. Alžběty, jehož pozůstatky byly objeveny na podzim roku 2016 při archeologickém výzkumu v areálu zámeckého parku v Jilemnici. Expozice je koncipována do dvou částí, kde první je věnována vlastnímu objevu kostela včetně prezentace mobiliáře, který se podařilo objevit v inventářích Krkonošského muzea v Jilemnici. Druhá část expozice je pak věnována „druhému“ životu kostela - od počátku 19. století v něm sídlili zahradníci pánů z Harrachu. 

K objevu došlo při archeologickém výzkumu vyvolaném plánovanou rekonstrukcí zahradního domku, jehož středem prochází zeď z lomových kamenů spojovaná tradicí s kostelem sv. Alžběty z druhé poloviny 13. století. Výzkum předpoklad potvrdil identifikací řady architektonických prvků včetně ostění sanktuária nebo zazděného vstupu na kazatelnu. Další výzkum a georadarová prospekce odhalily, že tento relikt je pouze zdí presbytáře, a že je možné zaměřit téměř celý půdorys kostela, který lze popsat jako jednolodní stavbu s dlouhým pravoúhlým závěrem (celková délka stavby je 25 m, šířka lodi 13 m a presbytáře 10,5-11 m). Následný archeologický výzkum v presbytáři přinesl mimo jiné tři kostrové hroby mužů ve věku 40 až 60 let. Ty prokazatelně pocházely ze 14. století a nejspíše tedy šlo o příslušníky rodu Valdštejnů – soudobé majitele jilemnického dominia. Pod těmito hroby jsme objevili podezdívku po předchůdci kostela sv. Alžběty s datací kamsi k polovině 13. stol.

Archeologický výzkum, který mezi lety 2016 a 2019 proběhl v areálu zámeckého parku, posunul počátky Jilemnice o celé jedno století do minulosti před první písemnou zmínku. Tyto výsledky byly prezentovány občanům Jilemnice nejen při otevření expozice kostela sv. Alžběty, ale také uspořádáním pietního uložení ostatků pánů z Valdštejna za přítomnosti veřejnosti. Objevy byly prezentovány návštěvníkům expozice všech věkových kategorií od dětí školou povinných až po seniory. Expozice kostela sv. Alžběty se stala nedílnou součástí prohlídkové trasy Krkonošského muzea v Jilemnici.